banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Sokolnictví

Orel mořský

Orel mořský | (Haliaeetus albicilla)

Tohoto mohutného ptáka lze během těžkopádného letu snadno rozpoznat podle orlovitých, po celé délce stejně širokých (deskovitých) křídel se sedmi ručními letkami, bílého klínovitého ocasu a mohutného žlutého i během letu rozeznatelného zobáku. Dospělý pták je hnědý, jen hlavu a krk má světlehnědou a ocas čistě bílý. Mladí ptáci jsou zbarveni tmavěji a nemají bílý ocas. Je to náš největší orel s rozpětím křídel od 210 do 250 cm (samec 190 až 210 cm a samice 215 až 250 cm) a délkou těla 75 až 95 cm. 

Další rozměry: křídlo samce až 70 cm a samice 72 cm, ocas samce až 33 cm a samice 37 cm, zobák samce až 6 cm a samice 6,5 cm, hmotnost samce až 5,4 kg a samice 7 kg. Ozývá se hlubokým "krá-krá-krá" nebo daleko slyšitelným vysokým "gri-grigrigriki". Je potulný, za potravou migruje údolími a nížinami. Zimuje u nezamrzlých vodních ploch, a to i v menších skupinách.

Pohlavně dospívá ve čtvrtém až pátém roce. Dospělí ptáci se na hnízdiště vracejí již v únoru. Hnízdo si staví ve výšce 15 až 25 m na dobře přístupných stromech. Jde o důkladnou stavbu většinou z hrubých větví, proto vybudování nového hnízda trvá až 20 dní. Staré hnízdo orlí pár každoročně upravuje, takže může dosáhnout i více než dva a půlmetrové výšky a hmotnosti až půl tuny. Při toku, který začíná již v prosinci a vrcholí v lednu, samec ve velké výšce střemhlavým letem "útočí" na samici, která se při střetu přetočí na záda a nastavuje partnerovi drápy. Páření probíhá v hnízdě, ale i na zemi. Koncem února samice snese většinou dvě bílá vejce s průměrnou hmotností 140 g. Samice na snůšce sedí 35 až 40 dní, jen občas ji vystřídá samec. Celý měsíc po vylíhnutí mláďat loví a nosí potravu jen samec. Samice ji trhá na menší kousky a krmí mláďata. Později se do lovu zapojuje i samička. Po 70 až 90 dnech mláďata opouštějí hnízdo, ale ještě asi 5 týdnů se pískotem po rodičích domáhají potravy. Špaček s Kovářem (Dravci při letu, 1967) píší: "Orel mořský je mohutný a odvážný dravec, avšak pomalý a těžkopádný letec. Při lovu létá většinou nízko nad vodou nebo nad zemí a při útoku se spoléhá na svou sílu. Za rybou se dokáže i potopit".

Ryby (nejčastěji 10 až 15 cm dlouhé) loví zejména na jaře. Dokáže ulovit i větší ryby, ale úlovky těžší než 6 kilogramů neunese. Tuto hmotnost často překročí štiky ulovené při hladině. Žere i uhynulé ryby, které sbírá na vodní hladině. Ve vodě i na zemi loví ondatry, dokáže však ulovit i mladé lišky, zajíce a králíky. V hnízdě orla se našly i zbytky jeleního, srnčího, což však neznamená, že by tyto poměrně velká zvířata lovil, ale konzumuje jejich zdechliny. Ptáky chytá zpravidla na zemi, ale také v rákosí a to většinou mláďata racků, divokých hus, kachen, volavek a kormoránů. Dospělé ptáky uloví jen zřídka a to jen, jde-li o nemocného nebo poraněného jedince. Často obírá o kořist i jiné dravce. Po nasycení se usadí na oblíbený strom a tráví. V encyklopedii Myslivosti (Červený Hel, Slamečka, 2004) se uvádí, že: "Denně spotřebuje asi 700 g potravy. Najednou může spolknout až 2 kg ". Tyto údaje však považuji za nereálné.

Špaček a Kovář o svých pozorováních orla kolem řek, rybníků a vodních přehrad na Moravě, v jižních Čechách, v Podunají a na východním Slovensku v knize Dravce při letu (1967) napsali: "Všude kde se objevil, způsobil zmatek mezi zvěří. Vodní ptactvo se rychle ukrylo do rákosu, některé druhy rychle odletěli, koroptve a bažanti se s křikem schovávali v hustém křoví. Orel často přeletěl a ničeho si nevšímal. Jindy jsme viděli, jak zaútočil do rákosu a odnášel si lysky či divokou kachnu. Na řekách jsme ho často vídali, jak si pozorně prohlíží předměty plující na hladině. Na zaplaveném území s oblibou sbíral utopenou zvěř. Zdechliny má velmi rád a dá se na ně snadno přilákat. Areál orla sahá od Islandu přes severní Skandinávii, střední Evropu, Balkán, Malou a střední Asii, Rusko až po Kamčatku a Japonsko. Právě z Japonska pocházejí vynikající dokumentární a naučné filmy o životě, zvycích, hnízdění a odchovu mláďat orla mořského." V sokolnictví se tento velký orel nevyužívá, uplatňuje se pouze při letových ukázkách na sokolnických dvorech.

Zveřejněný text je obsažený v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě. 

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím