Myslivecké pojmenování

• samec: králík; samice: králice; mládě: králíče

Králík divoký je nepůvodní druh, který u nás žije od 13. století. Původní oblastí je severní Afrika a Pyrenejský poloostrov. Králík je mnohem menší než zajíc. Dosahuje délky 40 až 45 cm a hmotnosti do 2,5 kg. Převládá modrošedé až šedohnědé zbarvení. Břišní strana je světlejší. Má zavalité tělo s kulatou hlavou a zaoblené kratší uši. Zadní nohy jsou kratší, než má zajíc. Vyvinuté jsou lépe přední nohy, které slouží na vyhrabávání brlohů. Nejvíce mu vyhovují teplé a suché oblasti s kyprou pískovitou půdou v nížinách a pahorkatinách. Žije v rodinných koloniích v podzemních brlozích. Každý brloh má několik východů a větrací šachty. Brlohy bývají navzájem propojené. Na pastvu vychází večer a pase se celou noc.

Má vynikající sluch i čich a bystrý zrak. V nebezpečí dupe zadníma nohama a zachraňuje se rychlým během do brlohu. Pase se nejdále 300 až 500 m od brlohu. V potravě není vybíravý. Žere obilí, kukuřici, okopaniny i luštěniny, jetel a jiné trávy. V zimě ohryzává kůru měkkých dřevin. Králík se páří 4x až 5x ročně, od února do srpna. Během páření králíci nahánějí samice se vztyčeným bílým ocáskem. Sokové se vzájemně napadají a postřikují močí. Oplodněná samice vrhá po 4 týdnech v brlohu, vystlaném suchou trávou a srstí vytrhanou z vlastního břicha. Obvykle má 4 až 8 holých a slepých mláďat. Zrak získávají po 10 dnech a po 2 týdnech jsou osrstěná. Matka je kojí 3 až 4 týdny, potom opouštějí brloh a měsíc po narození se osamostatňují. Zůstávají však žít v rodinném společenství. Pohlavně dospívají ve věku 5 až 7 měsíců. Jejich nepřáteli v přírodě jsou lišky, kuny, tchoři, toulavé kočky, ale i jestřábi, káňata a sovy. Napadený králík pištivě vřeští.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz