banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Lovná zvěř

Husa velká (divoká)

Husa velká (divoká) | (Anser anser)

Lovná sezóna:
Husa velká, polní, běločelá | 16.08 - 15.01

Myslivecké pojmenování

  • samec: houser; samice: husa; mládě: house

Letním domovem husy divoké jsou jezera lemovaná porostem rákosů v severských oblastech. Od srpna do listopadu létají husy divoké v pravidelných klínovitých útvarech na zimoviště do středomoří, aby se zase na jaře vrátily na svá severní hnízdiště. V Čechách hnízdí hlavně na rybnících v oblastech jižních Čech a Moravy. 

Husa divoká (Anser anser), která je předkem naší domácí husy, je největší ze všech hus a dosahuje hmotnosti 3 až 4 kg. Staří houseři mohou mít i nad 5 kg. Rozpětí křídel je až 170 cm. Zbarvení je u obou pohlaví stejné a to šedohnědé, na vrchní části těla tmavší, spodek těla je světle šedý. Křídla a ocas jsou tmavé a konec ocasu je bíle lemovaný. Hrubý zobák je oranžové barvy a zakončen bílým nehtem. Poměrně dlouhé běháky jsou růžové, mladí jedinci je mají šedohnědé. Mezi prsty mají plovací blánu. Husa divoká žije po celý život v trvalém páru. Páry se tvoří již během první zimy, ale obvykle pak ještě 1 až 2 roky žijí spolu bez hnízdění. Při páření samec plave kolem husy, noří hlavu s krkem do vody a odhání ze svého okolí ostatní housery i husy. Přitom se dorozumívají navzájem hlasitým „gágaga“. Páření probíhá na jaře na vodě. Hnízdo bývá poměrně velké na kupách rákosů nebo na starých vrbách u vody. Husa snáší koncem března 3 - 8 vajec, na kterých sedí 28 dní. V té době se samec zdržuje blízko hnízda a v nebezpečí oba brání hnízdo údery křídel a štípáním zobákem. Vylíhlá housata po 2 dnech opouštějí hnízdo a po 10 týdnech již létají. O jejich výchovu se starají oba rodiče až do společného podzimního odletu. Potrava hus je výlučně rostlinná: trávy, byliny, obilniny, brambory.

Husa polní (Anser fabalis) se podobá huse velké, jen její zbarvení je tmavší a hnědší. Výrazný rozdíl je však v barvě zobáků, který je u kořene černý, uprostřed pomerančově žlutý a na konci černý. Hlasový projev „gágaga“ je hlubší a chraplavější. Tyto husy u nás nehnízdí, ale pravidelně se vyskytují během podzimního tahu, kdy tudy přelétají. Ráno a večer jedí na polích různé trávy, jinak jsou na vodě. Často se spolu s husami polními zjevují při podzimním tahu i husy běločelé (Anser albifrons), i když v menším počtu. Husa běločelá je menší a váží do 3,5 kg. Je podobně zbarvená jako husa polní, jen na hrudi a břiše má tlusté, nepravidelné příčné hnědočerné pruhy. Zobák je nažloutlý nebo oranžový s bílým nehtem a nad kořenem zobáku je na čele bílý kroužek.

Jen zřídka se u nás v zimním období objeví husa malá (Anser erythropus), jejímž domovem jsou severské tundry. Je z hus nejmenší a dosahuje hmotnosti do 2,5 kg. Její zbarvení je podobné jako u husy běločelé, pouze bílý kroužek nad kořenem zobáku je větší a přesahuje až do nadoční oblasti čela. Kolem očí má úzký žlutý kroužek. Zobák má kratší s načervenalým zbarvením s bílým nehtem.

Občas se u nás v zimním období zastaví na větších vodách berneška bělolící (Branta leucopsis). Jejím domovem jsou mořská pobřeží na severu. Je celkově tmavšího zbarvení, jen krk a hlava jsou černé s bílými lícemi až nad oči. Tmavě šedý hřbet je černoproužkovaný, břicho je bílé. Zobák i nohy jsou skoro černé. Ozývá se hlasem podobným štěkotu psa.

Vzácná je u nás také berneška velká (Branta canadensis), která žije v Severní Americe. V Evropě je rozšířená v severských státech. Je největší ze všech hus a dosahuje hmotnosti 4 až 5 kg. Rozpětí křídel mívá až 180 cm. Od bernešky bělolící se liší tím, že na černé hlavě a krku se táhne bílá skvrna zpod brady na boky hlavy jen do výše očí.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz

Husa velká (divoká)
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím