banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Právní poradna

popis

Lov v blízkosti rodinného domu

Otázka:

v jaké vzdálenosti od rodinného domu mohou myslivci střílet. a zda mohou mysliivci při lovu kachen střílet nad rodinným domem, protože jim z rybníku kachna uletěla, právě nad rodinný dům. Děkuji

Odpověď:

V obecné rovině platí, že vzdálenost odstřelu zvěře od obydlí není upravena zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, ani jinými právními předpisy. Zákon o myslivosti stanoví určitá omezení oprávnění myslivecké stráže v blízkosti obydlí. Tak například možnost myslivecké stráže usmrcovat v honitbě toulavé kočky a psy (s výjimkami stanovenými v zákoně) ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; je-li nemovitost na oploceném pozemku, vzdálenost se počítá od jeho oplocení (viz § 14 odst. 1 písm. e) zákona o myslivosti), nebo možnost myslivecké stráže usmrcovat po přechozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata nebo volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován (viz § 14 odst. 1 písm. g) zákona o myslivosti). Tato právní úprava však na daný případ – střelba při lovu kachen v blízkosti obydlí – nedopadá.

 

V případě, že by se rodinný dům nacházel na nehonebních pozemcích, lov na nehonebních pozemcích povoluje orgán státní správy myslivosti na žádost vlastníků nebo nájemců pozemků nebo z vlastního podnětu (§ 41 zákona o myslivosti). Takový lov lze povolit i mimo dobu lovu. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na veřejná a neveřejná pohřebiště nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pověřené osoby a osoby určené uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.

 

Dále je třeba uvést, že jednotlivé myslivecké organizace nebo uživatelé honiteb stanovují v rámci svých vnitřních předpisů, která jsou závazná pro členy těchto organizací, konkrétní podmínky lovu a mohou takto upravit také bezpečnostní pravidla střelby z loveckých zbraní při lovu.

 

V rovině správně právní a trestně právní lze shrnout, že za předpokladu, že by samotná střelba v blízkosti obydlí byla prováděna způsobem ohrožujícím život, zdraví nebo majetek, takové jednání střelce by mohlo být posouzeno jako protiprávní a při splnění zákonem stanovených podmínek by se mohlo jednat o přestupek proti občanskému soužití ve smyslu § 7 odst. 1 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V případě vzniku nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo nebezpečí škody velkého rozsahu na majetku by takové protiprávní jednání mohlo naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu obecného ohrožení dle § 272 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

Mgr. Tereza Kurotová, advokátka

KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

24.09.2019 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Lov bažantí slepice na společném lovu

Otázka:

Můžou se na společném lovu lovit bažantí slepice? Kdo za jejich odstřel odpovídá a jaké jsou případně tresty a sankce?

Odpověď:

Dle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, spadá do druhů zvěře, které lze obhospodařovat lovem, bažant královský a bažant obecný. Na úvod je vhodné uvést, že bažanti se chovají v tzv. bažantnicích. Bažantnicí se rozumí samostatná bažantnice nebo část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Podmínky a postupy pro vymezení bažantnice a chov bažantů blíže upravuje vyhláška č. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice.

Dle ust. § 45 zákona o myslivosti smí být lov zvěře prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zákon výslovně zakazuje lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice (§ 45 odst. 1 písm. s) zákona o myslivosti). Zákon výslovně zakazuje střílet bažanty obecné jinak než loveckou zbraní brokovou na společných lovech za účasti minimálně 3 střelců a stanoveného počtu loveckých psů (§ 45 odst. 1 písm. v) zákona o myslivosti).

Bližší podmínky lovu bažantů upravuje vyhláška č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu.

Podle této vyhlášky se doba lovu stanoví pro jednotlivé druhy bažantů následovně:

  • bažant královský - kohout od 16. října do 15. března
  • bažant královský - slepice pouze v bažantnici, od 16. října do 31. prosince,
  • bažant obecný - kohout od 16. října do 31. prosince, s výjimkou bažantnice, v níž lze lovit bažanta obecného - kohouta i slepici od 16. října do 31. ledna

Další omezení doby lovu se odvíjí od způsobu lovu:

  • Doba lovu s využitím loveckého dravce je pro bažanta obecného od 1. září do 31. prosince s výjimkou bažantnice, v níž lze lovit bažanta obecného s využitím loveckého dravce od 1. září do 31. ledna.
  • Doba lovu bažanta obecného odchytem je od 1. ledna do 31. března, s výjimkou bažantnice, v níž lze lovit odchytem bažanta obecného - kohouta i slepici od 1. února do 31. března.

Na stejném honebním pozemku lze lovit bažanta obecného pouze dvakrát v roce. Toto omezení se nevztahuje na lov bažanta obecného loveckými dravci a na lov bažanta obecného v bažantnicích.

Na úrovni správněprávní odpovědnosti za přestupky fyzických osob je právní úprava obsažena v ust. § 63 a násl. zákona o myslivosti.

Každá fyzická osoba se může dopustit přestupku tím, že neoprávněně loví zvěř (§ 63 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti). Za neoprávněný lov zvěře se považuje každý lov zvěře bez splnění povinných náležitostí – osoba lovící zvěř musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu.

Fyzická osoba jako držitel loveckého lístku se může dopustit přestupku zejména tím, že poruší některé z pravidel lovu stanovených v ust. § 41 až § 45 a § 49 odst. 1 zákona o myslivosti. Tímto porušením se rozumí např. lov bažantů ve vzdálenosti menší než 200 m od sousední bažantnice, lov mimo stanovenou dobu lovu apod.

Za spáchání přestupku dle zákona o myslivosti lze uložit pokutu do výše 30.000,- Kč nebo zákaz činnosti do 2 let. V případě držitele loveckého lístku se odebere lovecký lístek. Je-li přestupek spáchán opakovaně (tj. do 12 měsíců od nabytí právní moci rozsudku o stejném přestupku), lze uložit pokutu až dvojnásobně vyšší.

Odlišně je pak upravena odpovědnost za přestupky právnických a podnikajících fyzických osob a uživatelů honitby.

21.05.2019 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Využití financí Honebního společenstva

Otázka:

Dobry den. 2 členové MS se dohodli, že peníze HS,za pronájem pozemků, použijí pro potřeby MS, na stavbu nových posedů. Je takový postup možný ???? Jeden z těchto členů MS je zároveň honebním starostou ( nevlastní žádné pozemky) . Byl v podstatě ,,dosazen,, pouze z důvodu ovládání HS. Druhý z členů MS ( vlatník pozemků v HS) je členem honebního výboru. Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Příjem z pronájmu společenstevní honitby je příjmem HS (§ 27 odst. 2 z. o myslivosti). Zásady hospodaření s majetkem HS jsou uvedeny ve stanovách HS. V obecné rovině platí, že majetek HS by měl být využíván k financování hlavních činností HS naplňující poslání a cíle HS a majetek nesmí být použit k obohacování fyzických a právnických osob. Dle § 23 odst. 4 z. o myslivosti honební starosta obstarává všechny záležitosti HS, pokud nejsou vyhrazeny valné hromadě HS. Přitom je povinen řídit se pokyny valné hromady, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Podle § 21 písm. b) z. o myslivosti je rozhodování o nakládání s majetkem HS svěřeno výlučně do působnosti valné hromady HS, kdy valná hromada HS je oprávněna schvalovat návrh honebního starosty nebo honebního výboru o finančním hospodaření na každý rok a rozhodovat o použití čistého výtěžku ze všech aktivit HS. K takovému rozhodnutí se vyžaduje souhlas tří čtvrtin hlasů přítomných členů. Stanovy mohou určit vyšší počet hlasů potřebných k rozhodnutí (§ 22 odst. 5 z. o myslivosti).

S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že použití majetku HS pro stavbu nových posedů je přípustné za předpokladu, že by takové použití majetku HS bylo v souladu se zásadami hospodaření HS a bylo schváleno valnou hromadou HS v rámci návrhu o finančním hospodaření a o použití čistého výtěžku.

04.04.2019 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Upozornění

Jakékoliv názory, vyjádření, odpovědi nebo stanoviska (dále jako "autorské dílo") uváděné v příspěvcích zveřejněných na této webové stránce jsou výhradně autorskými díly, které obsahují názory autorů a nelze je považovat za poskytování právního poradenství. Autorská díla se poskytují jako informativní, právně nezávazné a za jejich obsah odpovídá autor. Autorská díla jsou určeny výhradně pro interní potřeby čtenáře a společnost HASAP Consulting s.r.o. nenese odpovědnost za případnou škodu či újmu jakéhokoli charakteru vzniklou čtenářům, pokud budou postupovat podle obsahu autorských děl.

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím