banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Právní poradna

popis

Mají členové MS právo vědět jak se hospodaří v honitbě ?

Otázka:

Podle zák. č. 449/2001 Sb. o myslivosti, § 35, je myslivecký hospodář povinen vést záznamy o hospodaření v honitbě, zejména o ulovené zvěři, jejím prodeji a ostatních dispozicích s ní, a připravovat statistická hlášení pro orgány státní správy myslivosti. Tento záznam MH mi odmítl vydat s odvoláním na ochranu osobních údajů (GDPR). V záznamu přitom nejsou žádné osobní údaje. Jsou uvedena příjmení osob, které obdržely zvěřinu, údaje o prodeji zvěřiny, údaje o předání zvěřiny do tomboly na ples, údaje o zvěřině předané za škody zvěří a údaje o zvěři prohlédnuté proškolenou osobou. Tyto údaje jsou přístupné SSM, dále SVS a rovněž musí být přístupné členům mysliveckého spolku. Obávám se, že došlo ke zneužití zaklínadla GDPR a tím ke krytí nekalé činnosti.

Odpověď:

Máte pravdu, jedná se ze strany mysliveckého hospodáře buď o zneužití GDPR a nebo o jeho nepochopení.

 

Ten záznam je myslivecký hospodář povinen vydat a odkaz na GDPR je pouze neopodstatněná výmluva.

11.08.2020 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Převážení střelné zbraně přes sousední honitbu

Otázka:

Mohu s loveckými zbraněmi projíždět vozidlem po polních cestách (ostatní komunikace) cizí honitbou, abych si tak zkrátil cestu do svého revíru ?

 

 

Odpověď:

Obecně jízda se zbraní v autě a projíždění po komunikacích na cizí honitbě jsou dvě odlišné věci, které na sebe zpravidla nemají žádný vliv. K tomu abyste neporušil zákon při převozu střelné zbraně skupiny C, tedy zbraně lovecké, musíte dle zákona o střelných zbraních přepravovat zbraň ve stavu vylučujícím její okamžité použití, nejlépe tak v uzavřeném obalu. Vždy mějte s sebou ale zbrojní průkaz a průkaz zbraně.

Co se týká otázky projíždění přes cizí honitby, tak záleží, přes jaký druh pozemní komunikace budete přejíždět. V případě, že by se jednalo o polní cestu, jak uvádíte ve svém dotazu, tak by se jednalo o účelovou komunikaci jimiž jsou komunikace, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků a je důležité jestli jako taková je veřejně přístupná, nebo není. V případě, že by šlo o komunikaci v uzavřeném prostoru, například ohraničenou závorami či brankou, tak ji můžete využívat pouze v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník tohoto prostoru, tudíž po dohodě s ním. V případě, že by šlo o veřejnou účelovou komunikaci, tak ji můžete využívat bez omezení, stejně tak i kdyby se jednalo o komunikaci místní. Rozdíl průjezdu přes tyto dva druhy komunikace je v tom, že na účelové komunikaci, když bude spadat do pozemků jež jsou součástí honitby, Vás může zkontrolovat myslivecká stráž, kdežto na místní komunikaci Vás myslivecká stráž kontrolovat nemůže, jelikož tyto komunikace spadají do vlastnictví obcí, a tudíž nemohou být součástí honitby.

Jiná věc by ovšem nastala v případě, pokud by cesta vedla přes les či pozemky určené k plnění funkce lesa. V tomto případě byste pro vjezd s motorovým vozidlem potřeboval souhlas vlastníka, pokud by tento vjezd byl spojený s výkonem práva myslivosti.

Teoreticky by problém ve spojení se zbraní v autě mohl nastat díky ustanovení §14 odst. 1 písm. c) který stanovuje následující: „ Myslivecká stráž je oprávněna zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní, pokud nejde o osobu oprávněnou podle zvláštních právních předpisů držet střelnou zbraň i na honebních pozemcích, a neprodleně přivolat orgán Policie České republiky.“ Komentář k tomuto ustanovení pohlíží na vzniklou situaci v případě, kdy byste přes honitbu procházel, byť se zbraní zlomenou či vybitou tudíž nepřipravenou k okamžitému použití. Takovýto průchod se zbraní lze umožnit jen po předchozí dohodě uživatelů sousedních honiteb. S tímto já si však dovolím nesouhlasit, a to z následujícího důvodu. Zákon o střelných zbraních v §2 odst. 2 písm. a) bod 2. rozumí pod držením zbraně mít zbraň nenabitou náboji v zásobníku, nábojové schránce, nábojové komoře hlavně nebo nábojových komorách válce revolveru a uloženou v uzavřeném obalu za účelem jejího přemístění z místa na místo, tudíž budete-li mít zbraň uchovanou v pouzdře, neměl by nastat žádný problém. Zvláště pak, když na Vámi drženou loveckou zbraň budete mít zbrojní průkaz a průkaz zbraně a nebude se tak jednat o zakázanou zbraň.

Jak můžete vidět zákonná úprava na Váš dotaz nepodává jednoznačnou odpověď. Dikce zákona výslovně nezakazuje přejezdy přes cizí honitby se zbraní v autě, avšak v některých případech bez předchozího povolení pozemkem projet nemůžete i kdybyste zbraň v autě neměl. Dle mého názoru by se však na přejezd přes honitbu se zbraní v autě, v případě, že byste splňoval výše uvedené podmínky, nemělo vztahovat ustanovení o oprávnění myslivecké stráže Vás zadržet.

Pokud si ale nejste jistý, přes jaký druh účelové komunikace máte v plánu projíždět a jestli na to potřebujete případné povolení vlastníka, tak Vám pak doporučuji se s vlastníkem honitby raději předem domluvit, ať tak předejdete jakýmkoliv problémům.

08.02.2020 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Lov v blízkosti rodinného domu

Otázka:

v jaké vzdálenosti od rodinného domu mohou myslivci střílet. a zda mohou mysliivci při lovu kachen střílet nad rodinným domem, protože jim z rybníku kachna uletěla, právě nad rodinný dům. Děkuji

Odpověď:

V obecné rovině platí, že vzdálenost odstřelu zvěře od obydlí není upravena zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, ani jinými právními předpisy. Zákon o myslivosti stanoví určitá omezení oprávnění myslivecké stráže v blízkosti obydlí. Tak například možnost myslivecké stráže usmrcovat v honitbě toulavé kočky a psy (s výjimkami stanovenými v zákoně) ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení; je-li nemovitost na oploceném pozemku, vzdálenost se počítá od jeho oplocení (viz § 14 odst. 1 písm. e) zákona o myslivosti), nebo možnost myslivecké stráže usmrcovat po přechozím oznámení místně příslušnému obecnímu úřadu zdivočelá hospodářská zvířata nebo volně se pohybující označená zvířata z farmových chovů zvěře ve vzdálenosti větší než 200 m od nehonebního pozemku, na němž je farmový chov provozován (viz § 14 odst. 1 písm. g) zákona o myslivosti). Tato právní úprava však na daný případ – střelba při lovu kachen v blízkosti obydlí – nedopadá.

 

V případě, že by se rodinný dům nacházel na nehonebních pozemcích, lov na nehonebních pozemcích povoluje orgán státní správy myslivosti na žádost vlastníků nebo nájemců pozemků nebo z vlastního podnětu (§ 41 zákona o myslivosti). Takový lov lze povolit i mimo dobu lovu. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na veřejná a neveřejná pohřebiště nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pověřené osoby a osoby určené uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.

 

Dále je třeba uvést, že jednotlivé myslivecké organizace nebo uživatelé honiteb stanovují v rámci svých vnitřních předpisů, která jsou závazná pro členy těchto organizací, konkrétní podmínky lovu a mohou takto upravit také bezpečnostní pravidla střelby z loveckých zbraní při lovu.

 

V rovině správně právní a trestně právní lze shrnout, že za předpokladu, že by samotná střelba v blízkosti obydlí byla prováděna způsobem ohrožujícím život, zdraví nebo majetek, takové jednání střelce by mohlo být posouzeno jako protiprávní a při splnění zákonem stanovených podmínek by se mohlo jednat o přestupek proti občanskému soužití ve smyslu § 7 odst. 1 zák. č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. V případě vzniku nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo nebezpečí škody velkého rozsahu na majetku by takové protiprávní jednání mohlo naplňovat znaky skutkové podstaty trestného činu obecného ohrožení dle § 272 zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

 

Mgr. Tereza Kurotová, advokátka

KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

24.09.2019 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Upozornění

Jakékoliv názory, vyjádření, odpovědi nebo stanoviska (dále jako "autorské dílo") uváděné v příspěvcích zveřejněných na této webové stránce jsou výhradně autorskými díly, které obsahují názory autorů a nelze je považovat za poskytování právního poradenství. Autorská díla se poskytují jako informativní, právně nezávazné a za jejich obsah odpovídá autor. Autorská díla jsou určeny výhradně pro interní potřeby čtenáře a společnost HASAP Consulting s.r.o. nenese odpovědnost za případnou škodu či újmu jakéhokoli charakteru vzniklou čtenářům, pokud budou postupovat podle obsahu autorských děl.

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím