banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Právní poradna

popis

Trestní stíhání a myslivecká stráž

Otázka:

Dobrý den, může mysliveckou stráž vykonávat osoba, které bylo v minulosti podmíněně zastaveno trestní stíhání, čili nebyla nijak odsouzena, ale v opisu z rejstříku trestů to bude zaznamenáno?

 

 

Odpověď:

Podle zákona o myslivosti (č. 449/2001 Sb.), § 12 odst. 4:

Za bezúhonného se podle tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo uznán vinným ze spáchání přestupku na úseku myslivosti14) nebo komu byla pravomocně uložena pokuta podle tohoto zákona.

Je tedy třeba hodnotit nejen podmínku neodsouzení za úmyslný trestný čin (která splněna je), ale i podmínku nespáchání přestupku na úseku myslivosti, resp. neuložení pokuty podle zákona. K splnění těch druhých dvou nemám informace. Pokud však mám odpovědět na Vaši otázku tak, jak byla položena, pak ano může.

K tomu ještě dodávám, že mysliveckou stráž jmenuje na návrh uživatele honitby orgán státní správy myslivosti (v tomto případě obec s rozšířenou působností), která si tyto podmínky po předložení výpisu z rejstříku trestů posuzuje samostatně.

13.03.2018 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Myslivecká stráž

Otázka:

Dobrý den, za jakých podmínek a jestli vůbec může provést myslivecká stráž sanitární odstřel zvěře v době lovu, kterou nemá v povolence?

Odpověď:

Zákon č. 449/2001 Sb. o myslivosti v § 40 stanoví, že pro sanitární odstřel mimo dobu lovu je nutno povolení orgánu státní správy myslivosti. Pro tento druh odstřelu je tedy nutno zvláštní povolení. Dále pak jsou práva myslivecké stráže uvedena v § 14, avšak o sanitárním odstřelu se v tomto ustanovení zákon nezmiňuje.

V minulosti byl tento případ řešen před soudem, kdy došlo k odstřelu poraněného jelena evropského v honitbě, kde pro tento druh zvěře není normovaný stav. Střelec (člen MS) neměl pro tento odstřel žádné zvláštní povolení. Soud v tomto případě aplikoval ustanovení § 4 a 5 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Hlavním argumentem soudu byl fakt, že člen MS skutečnost nahlásil ihned po odstřelu orgánu státní správy myslivosti, z čehož bylo zřejmé, že se nechtěl tímto činem obohatit, neboť snaha o obohacení je typická pro pytláctví. Nebyla tak naplněna skutková podstata trestného činu pytláctví dle § 304 zákona č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník za neoprávněné ulovení zvěře.

 

  • Lze učinit závěr, že má-li myslivecká stráž zvláštní povolení pro odstřel, nebo je odstřel myslivecké stráže mimo i v době lovu oznámen příslušnému orgánu státní správy myslivosti ihned po odstřelu, nemusí to být žádný problém. V ostatních případech je vhodno situaci prověřit, případně hlásit orgánu státní správy myslivosti.
14.12.2017 | Mgr. Barbora Sedláková

Nájem od honebního společenstva

Otázka:

Vlastním pozemek 12 hektarů, který byl přičleněn honebnímu společenstvu. Písemně jsem je vyzval jakou částku za nájem můžou nabídnout, odpověděli 80 Kč/ha a do dvou měsíců, že udělají písemnou smlouvu. Uplynulo už 5 měsíců a nic, mezi tím jsem majiteli H. S. a hospodáři ústně připomněl smlouvu a nájem. Nevím si rady co dál, proto se obracím na Vás. Předem děkuji Jiří H

Odpověď:

Podle §30 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, náleží vlastníkům honebních pozemků náhrada za přičlenění od držitele honitby.

Jde – li o společenstevní honitbu, je náhradu povinno platit honební společenstvo. V případě, že se zúčastněné osoby o výši náhrady nedohodnou, určí tuto náhradu orgán státní správy myslivosti a přihlédne přitom k velikosti přičleněných honebních pozemků a k předpokládanému výnosu z výkonu práva myslivosti na těchto pozemcích. Náhrada je splatná do 31. března běžného roku zpětně. Náhrada však nenáleží, pokud honební pozemky byly přičleněny ke společenstevní honitbě a jejich vlastník se stal členem honebního společenstva.

O náhradě za přičlenění se dozvíte z rozhodnutí o uznání honitby, kdy tento nárok vzniká právní mocí rozhodnutí o uznání honitby. Promlčecí lhůta počíná běžet vždy až dnem následujícím po datu splatnosti, tedy vždy po 1. 4. což je první den, kdy se lze nároku domáhat.

 

Jak je již výše uvedeno, tuto náhradu hradí honební společenstvo (= držitel honitby), kdy placení této náhrady nelze přenést na nájemce honitby.

Nejedná se zde v tomto případě o nájem. Pokud se s honebním společenstvem nedomluvíte na výši náhrady, je potřeba se obrátit na příslušný orgán státní správy myslivosti, který výši poskytované náhrady určí autoritativně. 

24.11.2017 | Mgr. Barbora Sedláková

Upozornění

Jakékoliv názory, vyjádření, odpovědi nebo stanoviska (dále jako "autorské dílo") uváděné v příspěvcích zveřejněných na této webové stránce jsou výhradně autorskými díly, které obsahují názory autorů a nelze je považovat za poskytování právního poradenství. Autorská díla se poskytují jako informativní, právně nezávazné a za jejich obsah odpovídá autor. Autorská díla jsou určeny výhradně pro interní potřeby čtenáře a společnost HASAP Consulting s.r.o. nenese odpovědnost za případnou škodu či újmu jakéhokoli charakteru vzniklou čtenářům, pokud budou postupovat podle obsahu autorských děl.

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím