banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Právní poradna

popis

Střet zájmů

Otázka:

Nejedná se o střet zájmů, když si vedení honebního společenství pronajme honitbu?

Odpověď:

Z technického hlediska je potřeba posuzovat tuto otázkou optikou § 32, kdy odstavec 3) taxativně definuje osoby, kterým je možno pronajmout honitbu.

Ačkoli vedení HS není ve vyjmenovaných možnostech, lze si jistě představit, že si honitbu pronajme jeden ze členů vedení nebo za tímto účelem založí myslivecký spolek či jinou právnickou osobu.

Je jen otázkou členů HS, zda tento postup (schválení pronájmu honitby) na valné hromadě HS umožní či nikoli, protože právě §21 odst. 1), písm. c) uvádí že

„Do působnosti valné hromady HS náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,“

Dále cítím potřebu upozornit na fakt, že nájemní smlouva na honitbu se uzavírá na dobu 10 let a možnosti její výpovědi jsou značně omezené.

Závěrem se vrátím k otázce samotné a odpovídám že se o střet zájmů nepochybně nejedná

21.02.2017 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Má vlastník pozemku v HS a držitel loveckého lístku právo na vydání povolenky k lovu?

Otázka:

Dobrý den. Chci se zeptat, jestli vlastník pozemku v HS a držitel loveckého lístku má právo na vydání povolenky k lovu?

Jsem již několik let členem HS a přesto my povolenku k lovu nechtějí vydat. Honební společenství tuto činnost provozuje ve vlastní režii a argumentují tím, že jich je hodně, ale přitom je tam mnoho členů důchodového věku bez vlastního pozemku. Jak se proti takovému jednání bránit?

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Vydání povolenky upravuje zákon o myslivost v § 46, odst. 2 poměrně stroze.

Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil.

Tazatel uvádí, že je členem honebního společenstva (dále v textu HS), které v souladu s § 32, odst. 1) využívá honitbu samo.

Nejsou-li ve stanovách HS pravidla pro vydávání povolenek a je namístě uvést, že zákon toto nevyžaduje, je úprava těchto pravidel v pravomoci honebního starosty / honebního výboru.

Tazatel nemá na tuto povolenku nárok opírající se pouze o členství v HS či ve vlastnictví pozemků v honitbě.

Možnosti nápravy jsou omezeny na úpravu pravidel pro vydávání povolenek k lovu a jako místem vhodným k této úpravě doporučuji jednání valné hromady HS.

Mimo to uživatel honitby má povinnost vést seznam vydaných povolenek a to minimálně po dobu 3 let. Pro přípravu výše předjímaného bodu jednání valné hromady HS doporučuji vyžádat si výpis z této evidence a na základě analýzy připravovat s ostatními „opomíjenými“ členy HS pravidla pro vydávání povolenek, která doporučuji přijmout valnou hromadou jako nejvyšším orgánem HS.

Jako poněkud rozporné spatřuji vyjádření tazatele

mnoho členů důchodového věku bez vlastního pozemku protože členství v HS je podmíněno vlastnictvím pozemků, které jsou součástí honitby.

Osoby, které nevlastní pozemek v honitbě, tedy nemohou být členy HS (tedy jsou bez možnosti ovlivňovat průběh valné hromady HS) a nadto nemohou být upřednostňováni před členy HS při vydávání povolenek k lovu, protože tato praxe by byla v příkrém rozporu s § 32, odst. 2

Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům a možnost lovit (ex lege podmíněnou onou povolenkou) je jednou ze základních projevů onoho „užívání honitby“.

  • Zastávám názor, že upřednostňování nečlenů před členy HS při vydávání povolenek je možno bez nadsázky označit jako jednání protizákonné.
21.02.2017 | Kolektiv KLIMUS & PARTNERS s.r.o.

Může zasáhnout odbor Myslivosti a ochany přírody?

Otázka:

Jsem majitelem pozemku, členem honebního společenstva (HS) a honitba je pronajata mysliveckého spolku (MS). V nájemní smlouvě mezi HS a MS je doslovně uvedeno:

"Pokud člen HS požádá o členství v MS. Myslivecký spolek jej přednostně přijme za člena". 

  • Myslivecký spolek mne nechce přijmout, je to důvod ke zrušení nájemní smlouvy?
  • Jaké mají na to vliv nové stanovy MS dle nového občanského zákoníka?
  • Může zasáhnout odbor Myslivosti a ochrany přírody?

Odpověď:

Z otázky vyplývá existence tří subjektů, kterých vztahy jsou upraveny dílem zákonem č. 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, dílem smluvně.

·   Honební společenstvo (dále jen HS) je v souladu s ustanovením § 19 Zákona o myslivosti právnickou osobou založenou podle tohoto zákona. Pro další výklad toto vnímejme jak subjekt soukromého práva.

  • Myslivecký spolek (dále jen MS) je předpokládám Spolkem podle § 214 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, tedy právnická osoba – subjekt soukromého práva.
  • Tazatel - Fyzická osoba, vlastník pozemku, který je součástí společenstevní honitby, člen HS - subjekt soukromého práva.

Tedy řešíme vztahy mezi:

  • HS a MS upravené nájemní smlouvou honitby,
  • tazatelem a HS upravené stanovami HS a možné vztahy mezi tazatelem a MS, které se v tomto okamžiku řídí stanovami MS.

MS ve svých stanovách zcela jistě upravuje postup pro přijímání dalších členů. Avšak bez znalosti konkrétních stanov konkrétního spolku není možné se kvalifikovaně vyjádřit.

Máme-li vycházet z informací poskytnutých tazatelem (bez úplné znalosti obsahu nájemní smlouvy), tak spolek (MS) je povinen přednostně přijmout za člena MS člena HS.

Porušení tohoto ustanovení lze dle našeho názoru ovšem spatřovat až v případě, že je (byl) za člena MS přijat nečlen HS poté, co byla doručena MS přihláška tazatele. Avšak v případě, že MS po doručení přihlášky tazatele nepřijala žádného dalšího člena, se dle našeho názoru nejedná o porušení předmětného ustanovení nájemní smlouvy.

Pro případ opačný, tedy situaci, kdy MS porušil toto ustanovení přijetím nečlena HS poté, co byla doručena přihláška tazatele, je možno uvažovat ve dvou rovinách řešení.

·       Tazatel se obrátí na honební výbor s požadavkem na odstoupení od nájemní smlouvy z titulu porušení (hrubého porušení) povinností z této smlouvy vyplývající. O tom, v čí působnosti je rozhodovací pravomoc o změně či výpovědi nájemní smlouvy honitby je podstatné znění stanov HS. Úpravu této problematiky řeší Zákon o myslivosti v § 21, odst. 2.

·        Tazatel se může domáhat vzniku svého členství v MS u obecného soudu formou návrhu na nahrazení projevu vůle žalovaného. Avšak toto vnímáme jako krajní řešení. Odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství příslušného městského úřadu je příslušný pro výkon státní správy na úseku myslivosti, zejména uznávání honiteb pro výkon práva myslivosti a obor, určení jakostních tříd pro jednotlivé honitby, určení normovaných stavů vybraných druhů zvěře v jednotlivých honitbách, jmenování a odvolávání mysliveckých hospodářů, schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu na náklad uživatele honitby, přestupkové řízení na úseku myslivosti. Není přístlušný pro řešení typicky soukromoprávních sporů.

 

 

18.10.2016 | Mgr. Vítězslav Schuster

Upozornění

Jakékoliv názory, vyjádření, odpovědi nebo stanoviska (dále jako "autorské dílo") uváděné v příspěvcích zveřejněných na této webové stránce jsou výhradně autorskými díly, které obsahují názory autorů a nelze je považovat za poskytování právního poradenství. Autorská díla se poskytují jako informativní, právně nezávazné a za jejich obsah odpovídá autor. Autorská díla jsou určeny výhradně pro interní potřeby čtenáře a společnost HASAP Consulting s.r.o. nenese odpovědnost za případnou škodu či újmu jakéhokoli charakteru vzniklou čtenářům, pokud budou postupovat podle obsahu autorských děl.

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím