Otázka:

Zemřel starosta honebního společenstva, který dostal důvěru od občanů stvrzenou plnou mocí (stal se zmocněncem a mohl jednat za jejich pozemky). Starosta zemřel, je stále plná moc platná? A nebo se musí sepsat nová plná moc, kde občani dají důvěru novému člověku. Zároveň když HS si nezvolilo nového starostu (už je to téměr rok) může dále vykonávat činnost a pronajímat honitbu MS?

Děkuji. 

Odpověď:

Plná moc smrtí starosty honebního společenstva zaniká.

Jestliže honební starosta zemře vykonává funkci místostarosta až do zvolení nového honebního starosty nejbližší valnou hromadou.

Otázka:

Nejedná se o střet zájmů, když si vedení honebního společenství pronajme honitbu?

Odpověď:

Z technického hlediska je potřeba posuzovat tuto otázkou optikou § 32, kdy odstavec 3) taxativně definuje osoby, kterým je možno pronajmout honitbu.

Ačkoli „vedení HS“ není ve vyjmenovaných možnostech, lze si jistě představit, že si honitbu pronajme jeden ze členů vedení nebo za tímto účelem založí myslivecký spolek či jinou právnickou osobu.

Je jen otázkou členů HS, zda tento postup (schválení pronájmu honitby) na valné hromadě HS umožní či nikoli, protože právě §21 odst. 1), písm. c) uvádí že

„Do působnosti valné hromady HS náleží rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby,“

Dále cítím potřebu upozornit na fakt, že nájemní smlouva na honitbu se uzavírá na dobu 10 let a možnosti její výpovědi jsou značně omezené.

Závěrem se vrátím k otázce samotné a odpovídám že se o střet zájmů nepochybně nejedná

Otázka:

Dobrý den. Chci se zeptat, jestli vlastník pozemku v HS a držitel loveckého lístku má právo na vydání povolenky k lovu?

Jsem již několik let členem HS a přesto my povolenku k lovu nechtějí vydat. Honební společenství tuto činnost provozuje ve vlastní režii a argumentují tím, že jich je hodně, ale přitom je tam mnoho členů důchodového věku bez vlastního pozemku. Jak se proti takovému jednání bránit?

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Vydání povolenky upravuje zákon o myslivost v § 46, odst. 2 poměrně stroze.

„Povolenky k lovu vydává a podepisuje uživatel honitby na tiskopisech, které k tomuto účelu pořídil.“

Tazatel uvádí, že je členem honebního společenstva (dále v textu HS), které v souladu s § 32, odst. 1) využívá honitbu samo.

Nejsou-li ve stanovách HS pravidla pro vydávání povolenek a je namístě uvést, že zákon toto nevyžaduje, je úprava těchto pravidel v pravomoci honebního starosty / honebního výboru.

Tazatel nemá na tuto povolenku nárok opírající se pouze o členství v HS či ve vlastnictví pozemků v honitbě.

Možnosti nápravy jsou omezeny na úpravu pravidel pro vydávání povolenek k lovu a jako místem vhodným k této úpravě doporučuji jednání valné hromady HS.

Mimo to uživatel honitby má povinnost vést seznam vydaných povolenek a to minimálně po dobu 3 let. Pro přípravu výše předjímaného bodu jednání valné hromady HS doporučuji vyžádat si výpis z této evidence a na základě analýzy připravovat s ostatními „opomíjenými“ členy HS pravidla pro vydávání povolenek, která doporučuji přijmout valnou hromadou jako nejvyšším orgánem HS.

Jako poněkud rozporné spatřuji vyjádření tazatele

„mnoho členů důchodového věku bez vlastního pozemku“ protože členství v HS je podmíněno vlastnictvím pozemků, které jsou součástí honitby.

Osoby, které nevlastní pozemek v honitbě, tedy nemohou být členy HS (tedy jsou bez možnosti ovlivňovat průběh valné hromady HS) a nadto nemohou být upřednostňováni před členy HS při vydávání povolenek k lovu, protože tato praxe by byla v příkrém rozporu s § 32, odst. 2

„Pokud honební společenstvo užívá honitbu na vlastní účet, je povinno přednostně před dalšími osobami umožnit účast na užívání honitby svým členům“ a možnost lovit (ex lege podmíněnou onou povolenkou) je jednou ze základních projevů onoho „užívání honitby“.

• Zastávám názor, že upřednostňování nečlenů před členy HS při vydávání povolenek je možno bez nadsázky označit jako jednání protizákonné.