Otázka:

Chtěla bych se zeptat, zda myslivci mohou střílet v těsné blízkosti obytného domu , nebo musí dodržovat určité metry od domu . Jde mi o to , že na zahradě si hrají děti. Děkuji za odpověď. 

Odpověď:

Odpověď na tuto otázku nám dává zákon o myslivosti.

• Dle ust. § 2 písm. e) jsou nehonebními pozemky pozemky uvnitř hranice současně zastavěného území obce, jako náměstí, návsi, tržiště, ulice, nádvoří, cesty, hřiště a parky, pokud nejde o zemědělské nebo lesní pozemky mimo toto území, dále pozemky zastavěné, sady, zahrady a školky řádně ohrazené, oplocené pozemky sloužící k farmovému chovu zvěře, obvod dráhy, dálnice, silnice, letiště se zpevněnými plochami, hřbitovy a dále pozemky, které byly za nehonební prohlášeny rozhodnutím orgánu státní správy myslivosti.
• Dle ust. § 45 odst. 1 písm. r) a s) je zakázáno lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků, a lovit zvěř na čekané ve vzdálenosti do 200 m od hranic sousední honitby, lovit bažanty ve vzdálenosti do 200 m od sousední bažantnice a v těchto vzdálenostech přikrmovat zvěř, umísťovat myslivecká zařízení a provádět lov z mysliveckých a jiných zařízení.

Z uvedených ustanovení tedy vyplývá, že hranice, kde mohou myslivci lovit je 200 m od hranice honitby, popř. od hranice zastavěného pozemku (zahrady). Hranice 200m je rozhodná např. i pro odstřel volně pobíhajícího psa, který  pronásleduje zvěř, kdy myslivecká stráž je oprávněna usmrtit takto pobíhajícího psa ve vzdálenosti 200m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení.

Zákonnou výjimku, kdy mohou myslivci lovit i v zastavěných území, upravuje ust. § 41 zákona o myslivosti, dle kterého vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů (například zdivočelých holubů ve městech) na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Provedením lovu orgán státní správy myslivosti pověří uživatele honitby, v jejímž obvodu jsou nehonební pozemky, popřípadě uživatele nejbližší honitby, kterému také patří ulovená zvěř; v katastrálních územích, v nichž není žádný honební pozemek, pověří osoby, které mají platné lovecké lístky; ulovená zvěř patří těmto osobám. Orgán státní správy myslivosti v pověření stanoví podmínky pro provedení lovu, zejména určí denní dobu, zásady vzájemné koordinace postupu osob nebo omezení vstupu na hřbitovy nebo do chatových a zahrádkářských osad. Pověřené osoby a osoby určené příslušným uživatelem honitby jsou oprávněny vstupovat s loveckou zbraní, loveckým psem, popřípadě loveckým dravcem na nehonební pozemky, a to po předchozím souhlasu vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků.

Jedná se o mimořádné případy, kdy lov musí povolit orgán státní správy myslivosti, a to pouze na konkrétně vymezenou dobu za konkrétně stanovených podmínek. Pověřené osoby jsou navíc oprávněny vstupovat na nehonební pozemky pouze se souhlasem vlastníka. Není tedy možné, aby myslivec i v případě tohoto mimořádného lovu vstoupil bez souhlasu vlastníka na jeho pozemek (např. zahrada).

Otázka:

Za jakých podmínek lze dovést z Francie orebici za účelem chovu a lovu v bažantnici?

Odpověď:

S ohledem na poměrně složitou problematiku doporučuji tazateli obrátit se na příslušný odbor Státní veterinární správy.

S vysokou měrou pravděpodobnosti bude tato činnost podléhat dozoru Státní veterinární správy, který v rámci svých kompetencí bude (v souladu s předpisy EU evropskému evidenčnímu systému TRACES) požadovat informace o obchodovaném živočišném materiálu.  

Rozsah informací, které je potřeba nahlásit je dán legislativou, konkrétně vyhláškou č. 172/2015 Sb.

 Pro usnadnění uvádíme potřebné kontakty:

• Odbor ochrany zdraví a pohody zvířat

tel. 227 010 146.

• Odbor veterinární hygieny a ochrany veřejného zdraví

tel. 227 010 137.

• Odbor vnějších vztahů a kontroly dovozu a vývozu

tel. 227 010 180.

Otázka:

Píší se do povolenek k lovu i zavlečené druhy (nutrie apod.)? A při povolení kormorán a volavka?

Odpověď:

Usmrcovat vyhláškou stanovené zavlečené druhy živočichů v přírodě nežádoucí je podle §14, odst. 1, písm. f) oprávněna myslivecká stráž. Nedomníváme se tedy, že zavlečené druhy je možné a ani účelné psát do povolenek.

Ministerstvo životního prostředí, odbor druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků jako příslušný orgán státní správy ochrany přírody podle § 5b odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v souladu s § 25 a § 172 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dne 14.2.2014 zveřejnilo opatření obecné povahy, kterým se stanoví odchylný postup pro usmrcování kormorána velkého (Phalacrocorax carbo sinensis) při prevenci závažných škod na rybářství a za účelem ochrany (jiných) volně žijících živočichů na území Jihomoravského kraje. V tomto opatření a za podmínek v tomto uvedených se

• a) osobám podle § 3 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářství
• b) osobám vykonávajícím rybářské právo podle § 6 zákona č. 99/2004 Sb., o rybářstvípři prevenci závažných škod na rybářství a za účelem ochrany (jiných) volně žijících živočichů stanovuje odchylný postup od zákazu úmyslně usmrcovat jedince kormorána velkého stanoveného v § 5a odst. 1 písm. a) zákona a zákazu držet usmrcené jedince stanoveného v § 5a odst. 1 písm. d) zákona, a to za podmínek uvedených dále v tomto opatření obecné povahy.

Na základě výše uvedeného odvozuji, že osoby uvedené v § 3 a 6 zákona o rybářství (jako jediné oprávněné k úmyslnému usmrcování v tomto případě kormorána velkého) nespadají pod pravidla upravující výkon myslivosti.