Otázka:

Jak má podle nového OZ probíhat hlasování v MS?

Mám na mysli nadpoloviční většina všech přítomných členů apod. Případně kdy se jaké hlasování užívá?

Jedná se o to, že na členské schůzi se hlasovalo o přijetí nového člena a to následovně:

Členů celkem v MS: 28 přítomno, 20,9 členů bylo pro, 7 bylo proti, 4 se zdrželi hlasování.

Bylo oznámeno, že žadatel nebyl přijat. Je to podle zákona v pořádku? Navíc žadatel je už několik let členem výboru HS.

Odpověď:

Zda je žadatel členem výboru či nikoli není pro průběh a posouzení hlasování podstatné. Bez znalosti stanov konkrétního spolku můžeme jen dovozovat z obecných pravidel. Na základě v otázce popsaného zadání vyslovuji názor, že hlasy členů, kteří se při hlasování zdržely, se v tomto případě musí posuzovat jako hlasy proti. Respektive pro přijetí návrhu nehlasovala nadpoloviční většina přítomných a toto je rozhodující.

Otázka:

Může být předseda revizní komise MS členem myslivecké stráže? A mohou být členy myslivecké stráže dva z jedné rodiny (otec a syn) v jednom MS? Není to střet zájmu?

Odpověď:

Není známa zákonná překážka souběhu funkce předsedy revizní komise mysliveckého sdružení a výkonem člena myslivecké stráže.

Taktéž není nikterak omezeno působení členů jedné rodiny.

Střet zájmů celkem podrobně řeší zákon č. 159/2006 Sb., Zákon o střetu zájmů. Tento v předmětu úpravy vymezuje okruhy řešených situací, ale výlučně pro veřejné funkcionáře. §2 téhož zákona taxativně vymezuje okruh osob, které jsou pro účely tohoto zákona považovány za veřejného funkcionáře a členové myslivecké stráže v tomto výčtu nejsou. 

Otázka:

Jaké jsou možnosti jak vyvážet trofeje do zahraničí?

Odpověď:

Předně je potřeba si ujasnit co je to trofej.  „Trofejí se rozumí rohy, parohy a parůžky rohaté a parohaté zvěře včetně lebky oddělené před prvním krčním obratlem, zbraně u prasete divokého, lebky a kůže některých šelem.“ tolik § 6, odst. 1) Zákona o myslivost.

§ 6 odst. 3) upravují podmínky pro vývoz „Význačných trofejí“ a tedy je třeba seznámit se s pojmem význačná trofej. Toto definuje odst. 2) takto: „Pro hodnocení význačných trofejí (trofejí, které přesahují medailové bodové hodnoty podle metodiky Mezinárodní myslivecké organizace, a to jelen 215 b., sika japonský 260 b., sika Dybowského 400 b., daněk 190 b., srnec 140 b., jelenec 300 b., muflon 225 b., kamzík 110 b., kňour 125 b.) a hodnocení na celostátních výstavách nebo výstavách s mezinárodní účastí ustaví ústřední orgán státní správy myslivosti ústřední hodnotitelskou komisi a pověří některou mysliveckou organizaci vedením evidence význačných trofejí České republiky“

Před vývozem význačné trofeje do zahraničí se osoba, která bude tento vývoz uskutečňovat, obrátí se svojí žádostí o ohodnocení trofeje na některého z komisařů, který byl do Ústřední hodnotitelské komise trofejí jmenován. Údaje o komisařích jsou ke stažení i na internetových stránkách ČMMJ (www.cmmj.cz)

Povinnosti ohodnocení význačné trofeje nepodléhají pouze trofeje zvěře ulovené po nabytí účinnosti nového zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ale i trofeje zvěře ulovené v předchozí době.

Povinnost se tedy nevztahuje k datu ulovení, ale k datu vývozu trofeje. Z tohoto důvodu podléhají ohodnocení například i význačné trofeje z domácích sbírek.

Před vlastním hodnocením trofeje provede komisař nejprve kvalifikovaný odhad, zda kvalita trofeje se blíží hodnotám stanoveným jako limit pro považování trofeje za trofej význačnou. V případě, že trofej vykazuje předpoklady k jejímu považování za trofej význačnou, pokračuje komisař v jejím hodnocení. V případě, že se trofej zjevně neblíží hodnotám stanoveným pro její považování za trofej význačnou, trofej dále nehodnotí.[1]

Zákon o myslivosti neupravuje situaci, kdy je zamýšleno vyvézt trofej jinou než význačnou.