Otázka:

Jsem majitelem pozemku, členem honebního společenstva (HS) a honitba je pronajata mysliveckého spolku (MS). V nájemní smlouvě mezi HS a MS je doslovně uvedeno:

"Pokud člen HS požádá o členství v MS. Myslivecký spolek jej přednostně přijme za člena". 

• Myslivecký spolek mne nechce přijmout, je to důvod ke zrušení nájemní smlouvy?
• Jaké mají na to vliv nové stanovy MS dle nového občanského zákoníka?

• Může zasáhnout odbor Myslivosti a ochrany přírody?

Odpověď:

Z otázky vyplývá existence tří subjektů, kterých vztahy jsou upraveny dílem zákonem č. 449/2001 Sb. Zákon o myslivosti, dílem smluvně.

·   Honební společenstvo (dále jen HS) je v souladu s ustanovením § 19 Zákona o myslivosti právnickou osobou založenou podle tohoto zákona. Pro další výklad toto vnímejme jak subjekt soukromého práva.

• Myslivecký spolek (dále jen MS) je předpokládám Spolkem podle § 214 a násl. Zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, tedy právnická osoba – subjekt soukromého práva.
• Tazatel - Fyzická osoba, vlastník pozemku, který je součástí společenstevní honitby, člen HS - subjekt soukromého práva.

Tedy řešíme vztahy mezi:

• HS a MS upravené nájemní smlouvou honitby,
• tazatelem a HS upravené stanovami HS a možné vztahy mezi tazatelem a MS, které se v tomto okamžiku řídí stanovami MS.

MS ve svých stanovách zcela jistě upravuje postup pro přijímání dalších členů. Avšak bez znalosti konkrétních stanov konkrétního spolku není možné se kvalifikovaně vyjádřit.

Máme-li vycházet z informací poskytnutých tazatelem (bez úplné znalosti obsahu nájemní smlouvy), tak spolek (MS) je povinen přednostně přijmout za člena MS člena HS.

Porušení tohoto ustanovení lze dle našeho názoru ovšem spatřovat až v případě, že je (byl) za člena MS přijat nečlen HS poté, co byla doručena MS přihláška tazatele. Avšak v případě, že MS po doručení přihlášky tazatele nepřijala žádného dalšího člena, se dle našeho názoru nejedná o porušení předmětného ustanovení nájemní smlouvy.

Pro případ opačný, tedy situaci, kdy MS porušil toto ustanovení přijetím nečlena HS poté, co byla doručena přihláška tazatele, je možno uvažovat ve dvou rovinách řešení.

·       Tazatel se obrátí na honební výbor s požadavkem na odstoupení od nájemní smlouvy z titulu porušení (hrubého porušení) povinností z této smlouvy vyplývající. O tom, v čí působnosti je rozhodovací pravomoc o změně či výpovědi nájemní smlouvy honitby je podstatné znění stanov HS. Úpravu této problematiky řeší Zákon o myslivosti v § 21, odst. 2.

·        Tazatel se může domáhat vzniku svého členství v MS u obecného soudu formou návrhu na nahrazení projevu vůle žalovaného. Avšak toto vnímáme jako krajní řešení. Odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody, myslivosti a rybářství příslušného městského úřadu je příslušný pro výkon státní správy na úseku myslivosti, zejména uznávání honiteb pro výkon práva myslivosti a obor, určení jakostních tříd pro jednotlivé honitby, určení normovaných stavů vybraných druhů zvěře v jednotlivých honitbách, jmenování a odvolávání mysliveckých hospodářů, schvalování plánu mysliveckého hospodaření a lovu na náklad uživatele honitby, přestupkové řízení na úseku myslivosti. Není přístlušný pro řešení typicky soukromoprávních sporů.

Otázka:

Jakým způsobem lze předat plnou moc, ústní, SMS nebo jen písemnou formou s vlastním podpisem na zastupování na členské schůzy nebo výboru a je to možné?

Odpověď:

V obecné rovině problematiku zastoupení řeší Zákon 89/2012 Sb., Občanský zákoník v hlavě III. – Zastoupení.

Již první odstavec § 441 upravuje samu možnost nechat se zastoupit. (Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.) Přestože není z dotazu zcela patrno, zda se jedná o členskou schůzi spolku (§ 214 Zákona 89/2012 Sb.) nebo družstva (§ 552 Zákona 90/2012 Sb., Zákona o obchodních společnostech a družstvech) lze se pro účely zastupování na členské schůzi nechat zastoupit.

Možnost udělení ústního zmocnění je přípustná, avšak zde bych doporučil obsah této plné moci (rozsah zastoupení a jméno zástupce) nechat zaprotokolovat do zápisu z jednání. Po udělení tohoto zmocnění může zmocnitel schůzi opustit – dále za něj jedná zmocněnec.

Z pohledu praktičnosti i četnosti užití se jeví vhodné využít literární formu zmocnění a pro odstranění případných pochybností či potenciálně sporných momentů (třeba ze strany předsedajícího členské schůze) mít podpis zmocnitele na plné moci ověřený.

Ověřovací doložku k podpisu může připojit například notář, advokát nebo kterékoli místo Czech Pointu (obvykle na poštách či obecních úřadech).

Zmocnění pro účely zastupování na jednání výboru mohou řešit stanovy spolku/družstva a nepovažuji za neobvyklé, aby účast v orgánu spolku či družstva je vázána na osobní účast zvolené osoby.

Otázka:

• Je možné na čekané lovit ze stojícího auta, Děkuji za odpověď

Odpověď:

Přestože, stojící automobil je v zásadě věcí statickou, stále je potřeba na něj nahlížet jako na motorové vozidlo a tedy v souladu s ustanovením Zákona č. 246/1992 Sb., (Zákon České národní rady na ochranu zvířat proti týrání) konkrétně § 14, odst. 1, písm. i)

• „Je zakázáno odchytávat nebo usmrcovat volně žijící zvíře pomocí letadla nebo motorového vozidla“ nelze tento postup doporučit.