banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Sokolnictví

Moták pochop

Moták pochop | (Circus aeruginosus)

Moták pochop připomíná velikostí i zbarvením káně, je však mnohem štíhlejší. Odlišuje se i plachostí a charakteristickým letem, při kterém jsou konce pěti prstových roztažených ručních letek prohnuté vzhůru. Když krouží, křídla netvoří vodorovnou nosnou plochu, ale směřují šikmo vzhůru. Základní zbarvení samce je tmavohnědé. Část křídel a ocas jsou šedé, hlava a krk nažloutlé a břicho rezavé. Neopeřené nohy a duhovka oči jsou žluté. Samice je hnědá, jen hlavu má žluto bílou. Z motáků je největší.

V rozpětí křídel dosahuje 120 až 140 cm, délka těla bývá do 55 cm a hmotnost od 405 do 740 g (samec průměrně 540 g a samice 700 g). Někteří jedinci pohlavně dospívají až v druhém roce. Tokat začínají po návratu ze zimovišť na hnízdiště. Svatební lety jsou klidnější než u motáka pilicha (Circus cyaneus). Moták krouží ve velké výšce, náhle se spustí střemhlav dolů a vzápětí se prudce vyšvihne na původní úroveň. Samec se v době páření ozývá voláním "kutih"Moták pochop hnízdí v nížinách na březích řek nebo rybníků u vysokých vodních rostlin (nejčastěji v rákosí), ale také v keřích a dokonce i v obilí.

Na stavbu hnízda používá suché vodní rostliny, proto je hnízdo pevnější a prostornější než u ostatních motáků. Hnízdní jamka je v 70 až 100 cm širokém hnízdě, asi 15 až 25 cm hluboká a vystlaná jemným rostlinným materiálem a srstí. Počet vajec je velmi variabilní. Samice koncem dubna, ale častěji začátkem května snese v dvou denních (při větším počtu vajec i vícedenních) intervalech dvě, zpravidla však čtyři až šest, výjimečně sedm až osm bílých, vzácně hnědoskvrnitých vajec s průměrnou hmotností 40 g.

Zatímco samice sedí na vejcích (32 až 34 dní), resp. krmí mláďata, samec jí přináší potravu, kterou předává ve vzduchu. Vylíhlá mláďata krmí pouze samice. Pokud uhyne, mláďata jsou odsouzena k smrti hladem, protože samec je nedokáže nakrmit. Po uplynutí 34 až 38 dní mláďata pomalu prozkoumávají okolí hnízda a létat začínají přibližně 56 dní po vylíhnutí. Je to všestranný lovec úspěšný na zemi, na vodě i ve vzduchu. Loví vodní ptáky, drobné mladé zajíce, hraboše, žáby, větší hmyz a sem tam i ryby. Moták má výborný sluch, který mu pomáhá při lákání kořisti v rákosí a umožňuje lovit i v noci.

Někdy však nadělá značné škody, protože často plení hnízda vodních ptáků, a to nejen vejce a mláďata, ale i samice sedící na hnízdě až do velikosti racka. Loví i mláďata kachen a nezřídka i mladé volavky. Pro všechny druhy motáků je charakteristický trhavý - houpavý let s křídly ve tvaru široce rozevřeného písmene "V" nízko nad terénem (vodou). Pozorovateli se tak zdá, jako by se ve vzduchu potáceli, čili "motali" z čehož vznikl český název "moták". Četnost motáka pochopa má mírně vzrůstající tendenci. Je to tažný druh, který na zimoviště v Africe a v jižní Evropě odlétá v srpnu někdy až říjnu a ze zimovišť přilétá obvykle během března a dubna. Podle Žalmana (1947) se motáci dožívají 25 let. Vzhledem k způsobu života a kořisti se moták pochop v sokolnictví nepoužívá. Na některých sokolnických dvorech se ale předvádějí při letových ukázkách pro veřejnost.

Zveřejněný text je obsažený v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě. 

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím