Káně rousná je jen o málo větší než káně lesní (Buteo buteo). Siluety obou druhů jsou téměř stejné, jen káně rousná má trochu delší křídla. Dají se však spolehlivě rozpoznat podle zabarvení, jelikož káně rousná má bílý ocas s širokým tmavým pruhem. Navíc má bledší zabarvení, větší tmavé skvrny na břiše a ohybech křídel. Od káněte lesního se odlišuje i opeřením stojáků až po prsty, s výjimkou úzkého pásku vzadu.

Loví v otevřené krajině. Obyčejně číhá z vyvýšenin v terénu, jen zřídka ze stromů. Zvládá i třepotavý let na místě. Rozpětí křídel dosahuje 120 až 150 cm při délce těla 50 až 60 cm a hmotnosti 800 až 1200 g (průměrná hmotnost samce 850 a samice 1000 g). Ozývá se podobným hlasem jako káně lesní.

Hnízdí v severní Evropě, u nás jen zimuje. V severní Skandinávii si staví hnízda na skalách a stromech, resp. v rovinaté tundře přímo na zemi. Dospívá ve druhém až třetím roce. Samice koncem května snese 3 až 5 bílých vajec s hnědými skvrnami s hmotností cca 60 g, na kterých sedí 31 dní. Mláďata na hnízdě krmí 35 až 45 dní potravou, kterou přináší samec. Rodiče krmí mláďata i po vylétnutí z hnízda, a to ještě 4 až 5 týdnů. Hlavní složku potravy káněte rousného tvoří drobní hlodavci. Loví i hmyz a drobné ptactvo. Na zimovištích v nížinách a v údolích střední Evropy požírá i zdechliny, ale za tuhé zimy dokáže v hlubokém sněhu ulovit i malou zvěř. V sokolnictví se nepoužívá.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.