Kočka divoká byla ve většině evropských států již téměř vyhubena. Dnes žije v hustých lesích jihovýchodní Evropy, v Polsku, Maďarsku a na celém Balkáně. Najdeme ji převážně v listnatých lesích v nižších polohách. Její lovecký rajón bývá asi 50 ha a opouští ho jen v zimě při nedostatku potravy nebo v době páření. Značkuje si ho výměšky žláz na tlapkách, močí a trusem, který zanechává na hranici své...
Myslivecké pojmenování samec: sameček; samice: samička; mládě: mládě Lyska černá hnízdí téměř na celém našem území. V posledních letech došlo k poklesu jejich stavů a to zejména jako důsledek intenzivního chovu ryb a botulismu. Obě pohlaví jsou téměř stejně velká a stejně zbarvená. Lyska je celá černá a dosahuje hmotnosti do 800 g. Nápadná je na ní bílá lysina na čele, bílý špičatý zobák a č...
Sojka je nejpestřeji zbarvený krkavcovitý pták, který dosahuje velikosti hrdličky a těžce létá. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami a hnědýma očima. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky a pod okem černou podélnou skvrnu. Na hlavě má prodloužené peří, které při vztyčení vytváří chochol. Obývá listnaté, smíšené i jehličnaté lesy a v poslední době...
Myslivecké pojmenování samec: zajíc, zaječák; samice: zaječka, zaječice; mládě: zajíče, zajíček Lidové pojmenování matěj, janek, ušák, macek; staroch (starý zajíc), babka (stará zaječka) O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Zajíc žije téměř na celém světě. Nejvíce mu vyhovují nížiny a pahorkatiny v teplých oblastech, kde se stř...
Myslivecké pojmenování samec: rys; samice: rysice; mládě: rysíče O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Rys je největší evropská kočkovitá šelma, která však byla již ve větší části Evropy stálým pronásledováním vyhubena. Díky celoroční ochraně se zachoval tento malý karpatský tygr i v naší přírodě a díky umělému vysazování jeho stavy s...
O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Koncem minulého a začátkem tohoto století bylo provedeno v Krkonoších několik pokusů "vysadit" sviště. V 50. letech byl dokonce proveden obdobný pokus v Jeseníkách. Všechny pokusy však skončily nezdarem. V současnosti u nás nežije. Svišť má zavalité tělo a proti zimě ho chrání silná vrstva tuk...
