Sojka je nejpestřeji zbarvený krkavcovitý pták, který dosahuje velikosti hrdličky a těžce létá. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami a hnědýma očima. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky a pod okem černou podélnou skvrnu. Na hlavě má prodloužené peří, které při vztyčení vytváří chochol. Obývá listnaté, smíšené i jehličnaté lesy a v poslední době ji lze vidět i na okrajích měst a v parcích. Obratně létá i mezi hustými větvemi, případně se po nich pohybuje šikovnými skoky. Z hlasových projevů je nejznámější drsné varování, opakované „kréč“, často se však ozývá i měkkým „vié“. Kromě toho však zvládne mistrně napodobovat i hlasy jiných ptáků. Ráda se peleší v mraveništi s načepýřeným peřím, protože pomocí kyseliny mravenčí se zbavuje parazitů v peří. Někdy sojky zalétnou i na pole blízko lesa, kde sbírají zrna nebo vyhrabávají ze země malé brambůrky. Jinak se živí na jaře a v létě převážně hmyzem, žábami, ještěrkami a myškami. V období hnízdění pěvců plení hnízda požíráním vajec i mláďat. Někdy zobákem dokonce doklovou i dospělého malého ptáčka, kterého nejprve chytí nohama. Na podzim jsou jejich potravou lesní plody, bobule, bukvice a žaludy, které sbírají pod stromy nebo je obírají přímo z větví. Často si z nich dělají v dutinách stromů nebo ve skalních puklinách větší zásoby na zimu. V dubnu si stavějí oba partneři hnízdo v korunách stromů. Samička pak snáší 4 až 7 vajec a v sezení na nich se střídají oba rodiče během 16 až 17 dní. Tehdy žijí utajeně a chovají se tiše. Po vylíhnutí ještě 20 dní přinášejí mláďatům potravu. Pak mladé vylétají z hnízda a ozývají se neustálým pronikavým ječením. Sojky se považují za strážce lesa, neboť svým ječením upozorňují ostatní zvěř na nebezpečí. A rovněž se o nich tvrdí, že "sází" les, jelikož si zahrabávají bukvice a žaludy do země.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz