banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Sokolnictví

Raroh velký

Raroh velký | (Falco cherrug)

Raroh velký je dravec velký skoro jako káně, od kterého se odlišuje charakteristickými zoubky po obou stranách zobáku (vrchní čelisti) a typickou sokolovitou siluetou, tedy úzkými zašpičatělými křídly a úzkým ocasem. Na rozdíl od sokola stěhovavého (Falco peregrinus) má relativně delší, ke konci se nezužující ocas, který se při manévrování rozprostře. Dále má tmavé, na zádech rezavohnědé peří a podélně, nerovnoměrně tvarované (nikdy ne příčně) tmavé skvrny na spodní části těla. Úzké vousy na bělavé hlavě s hnědými skvrnkami nejsou výrazné. Duhovka dokonalých očí je tmavohnědá až černá.

Mladí ptáci jsou trochu tmavší, zbarvením se však od dospělých ptáků v zásadě neliší, až na nohy, ozobí a kroužky kolem očí, které jsou modrošedé (zežloutnou až věkem). Při rozpětí křídel od 102 až 129 cm a délce těla 47 až 55 cm dosahuje hmotnosti 730 až 1300 g (samec 820 až 870 g a samice 970 až 1130 g). Jako všichni sokolovití dravci ani raroh velký si nestaví vlastní hnízdo. Obsazuje stará hnízda jiných dravců, volavek nebo jiných větších ptáků situovaných na vysokých stromech nebo ve skalních dutinách. Nejčastěji hnízdí na okrajích listnatých lesních porostů na rozhraní s otevřenou krajinou.

Raroh velký vytváří stabilní páry zpravidla na celý život. Pokud je vhodné počasí, svatební lety začínají již v lednu, nejintenzivnější jsou však koncem února a v březnu. V době toku se ozývají opakovaným "kje, kje, kje, ijek, ijek" nebo "gek, gek, gek". Koncem března a začátkem dubna samice snese 3 až 4 hnědoskvrnitá vejce, na kterých sedí 31 až 34 dní. Samec ji zásobuje potravou a občas ji nakrátko vystřídá. Po vylíhnutí mláďat se samice zdržuje v hnízdě nebo v jeho blízkosti. Potravu loví výhradně samec. Po uplynutí dvou týdnů začne lovit i samice. Mláďata vyletí z hnízda přibližně po 6 týdnech, ale rodiče je krmí ještě asi měsíc.

Většina hnízdních párů zimuje v hnízdních teritoriích. V případě nedostatku potravy se přesouvají do příměstských oblastí, kde loví holuby. Pouze v extrémních zimách protahují do Středomoří a to zejména mladí a nespárovaní jedinci. Raroh velký je palearktický dravec mongolsko-tibetského typu. Hnízdí od Moravy přes Slovensko, východní Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko, Rumunsko, Bulharsko, Moldavsko, lesostepní oblasti Ukrajiny a jižní Rusko, střední Turecko, Írán až po západní Mongolsko a Tibet. V Evropě však žije pouze 1% světové populace.

V souvislosti s globálním oteplováním se jeho areál znovu rozšiřuje směrem na sever. Osidluje nížiny a nižší pohoří v kulturní, zemědělsky obhospodařované zemi, kde loví kořist. Létá sice trochu pomaleji než sokol stěhovavý, ale je obratnější. Dokáže při útoku zabrzdit a změnit směr, proto úspěšně loví i na zemi. Ve skladbě potravy převažují savci do velikosti sysla a ptáci do velikosti kachny - zejména holubi, špačci a havrani. Raroh útočí na kořist většinou střemhlavým letem ve tvaru dešťové kapky s křídly přitaženými těsně k tělu. Díky vynikajícím vlastnostem se v sokolnictví používal již ve středověku.

V současnosti se uplatňuje v praktickém sokolnictví snad nejvíce a to zejména díky nesporným mysliveckým schopnostem a velikosti, která mu umožňuje lovit i větší kořist. Vzhledem k přetrvávajícímu trendu získávání sokolnických dravců zejména umělým odchovem se raroh velký odchovává ve většině sokolnických dvorů. Podle webové stránky českého Klubu sokolníků byl jako první odchován raroh velký Svatoplukem Doubravou v roce 1977.

Dalším významným chovatelem raroha velkého je Ľubomír France, který už v roce 1989 získal samce, následně vytvořil chovný pár a odchoval první mládě. Bohužel jeden z hnízdního párů uhynul, takže v chovu mohl pokračovat až v roce 1996. Od té doby každoročně úspěšně odchovává průměrně tři mláďata od jednoho páru. V současnosti má tři chovné páry. Výhodou je, že odchovnu dravců má Ľubomír France přímo v zahradě u rodinného domu. Nevýhodou však je, že během hnízdění dravce vyrušují sousedé vykonávající jarní práce v sousedních zahradách. Ľubomír France má štěstí, že jeho manželka Anna Franceová má porozumění pro náročnou zálibu. 

Zveřejněný text je obsažený v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě. 

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím