Myslivecké pojmenování samec: kuňák; samice: kunice; mládě: kuně Lidové pojmenování skalnice, skalačka Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Kuna skalní osídluje otevřené křovinaté a skalnaté oblasti a stavby blízko osad a vesnic. Souvislým lesním komplexům se vyhýbá. Žije samotářsky. Oproti kuně lesní je kratší, měří cca 45 cm, ale je robusnější. Dosahuje hmotnosti až...
Myslivecké pojmenování samec: lišák, pes; samice: liška, liščice, lišice, fena; mládě: lišce, liščátko, lišátko O historii a myslivecké mluvě se více dozvíte zde. Lidové pojmenování kmotra, kmotřička, ferina Lišku lze nalézt téměř v celé Evropě. Obývá rozsáhlé i menší lesy od nížin až po horské oblasti. V letním období žije i na polích, kde nachází dobrý kryt v kulturních plodinách (ř...
Myslivecké pojmenování samec: sameček; samice: samička; mládě: mládě Lyska černá hnízdí téměř na celém našem území. V posledních letech došlo k poklesu jejich stavů a to zejména jako důsledek intenzivního chovu ryb a botulismu. Obě pohlaví jsou téměř stejně velká a stejně zbarvená. Lyska je celá černá a dosahuje hmotnosti do 800 g. Nápadná je na ní bílá lysina na čele, bílý špičatý zobák a č...
Myslivecké pojmenování samec: medvěd; samice: medvědice; mládě: medvídě mysliveckou mluvu si můžete přečíst zde. Poslední medvěd v Čechách byl uloven v roce 1856 v Želnavském revíru na Šumavě a poslední medvěd na Moravě byl uloven v roce 1908. Dnes se k nám medvědi zatoulají vyjímečně do Beskyd, Bílých Karpat a Jeseníků ze Slovenska. K záchraně medvěda se u nás přikročilo až roku 1932, t...
Myslivecké pojmenování samec: muflon, beran; samice: muflonka; mládě: muflonče O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Mufloni kdysi žili ve skalnatých pohořích okolo středozemního moře. Počátek chovu muflonů u nás se nejčastěji datuje do 50. a 60. let minulého století, kdy byli do obory v Hluboké nad Vltavou dovezeni mufloni z rakouské...
Domovinou mývala severního je Severní Amerika. V roce 1934 byl dovezen do Německa, odkud se během druhé světové války dostal z kožešinových farem do volné přírody. Pak se postupně rozšířil i do okolních států a tak se s ním lze setkat, i když zřídka také u nás. Patří do čeledi mývalovitých šelem. Jeho zavalité tělo dosahuje délky 50 až 70 cm a hmotnosti až 10 kg, výjimečně i více. Zbarvení krátké...
