banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Lovná zvěř

Muflon

Muflon | (Ovis musimon)

Lovná sezóna:
Muflon | 01.08 - 31.12
Muflonka | 01.08 - 31.12
Muflonče | 01.08 - 31.03

Myslivecké pojmenování

  • samec: muflon, beran; samice: muflonka; mládě: muflonče
  • O historii a původu se více dozvíte zde.
  • Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu.

Mufloni kdysi žili ve skalnatých pohořích okolo středozemního moře. Počátek chovu muflonů u nás se nejčastěji datuje do 50. a 60. let minulého století, kdy byli do obory v Hluboké nad Vltavou dovezeni mufloni z rakouské obory Lainz

Muflon dosahuje délky 110 až 130 cm, výšky v kohoutku 70 až 90 cm a hmotnosti 35 až 55 kg. Muflonice jsou menší a dosahují maximálně 30 kg. Letní srst muflona je krátká a rezavohnědá. Bílá srst je na břichu, vnitřní straně a spodku nohou, okolo úst, uvnitř uší, okolo krátkého chvostu a na sedle. Sedlo v létě bývá nenápadné, může i chybět. V zimě však bývá výrazné. Muflonice jsou v létě okrovo hnědé a bez sedla. Zimní srst je hustá a tmavší s hřívou pod krkem, takže na těle muflona vynikají bílé partie. 

Muflon má mohutné spirálovitě stočené rohy "toulce". Mladému muflonkovi už po 2 měsících začínají narůstat růžky a roční muflonek je má dlouhé 25 až 35 cm. Ze začátku jsou ploché, v dalších letech jsou už trojhranné a příčně vroubkované. Dvouletí mufloni mají už toulce dlouhé 50 až 60 cm. V dalších letech se roční přírustky toulců zkracují a starý muflon je má dlouhé až 88 cm a bohatě vroubkované. Mívají 60 až 80 vroubků. Kromě vroubků jsou na nich roční přírustky oddělené hlubšími příčnými rýhami. Vznikají vždy po ukončení ročního přírustku v zimě. Podle počtu takových rýh se určuje věk muflona.

Zbarvení rohů bývá tmavohnědé a lesklé. Růst obvykle končí v 10. roce. Muflonice jsou bezrohé, jen zřídka jim mohou vyrůst krátké růžky maximálně 16 cm dlouhé. Mufloní zvěři nejlépe vyhovují suché smíšené lesy se skalnatou půdou do nadmořské výšky 1 000 m. Vyhýbají se nížinným lesům, vlhkým terénům a oblastem s vysokým sněhem. Jejich silná kopyta, která se dopředu kónicky zužují, umožňují bezpečný pohyb ve skalnatém terénu.

Mufloni žijí ve stádech, která jsou v létě menší a v zimě větší (až 50 jedinců). Jen starší mufloni jsou zvyklí se sdružovat a žijí v oddělených skupinkách po 2 až 5 jedincích. Pouze v říji se přidávají ke stádu ostatní mufloni, kde žijí až do jara. Stádo vždy vede starší vůdčí muflonice, berani jdou vždy na konci stáda. Mufloní zvěř má výborný zrak i čich, je velmi plachá a ostražitá, obratně skáče a rychle běhá. V terénu se stádo pohybuje dost hlučně a při nebezpečí se mufloni ozývají varovným hvizdem, který je podobný kýchnutí. Tehdy se stádo dává na útěk, po uběhnutí krátké vzdálenosti zastavuje a znovu větří. Když zjistí, že je klid, pasou se dál, jinak pokračují v útěku. Dobře se snáší s ostatní spárkatou zvěří. Mufloní zvěř není náročná na potravu. Spásá trávy, různé byliny, zejména mladé letorosty, ale také plody stromů a keřů, v zimě mechy a lišejníky. V zimním období se sdružuje na jižních slunečných svazích. Do otevřených polí na pastvu nevychází. Říje muflonů začíná v listopadu a trvá až do prosince. 

Staří berani se snaží ovládnout stádo muflonic, přičemž dochází k tvrdým soubojům. Bojují tak, že ze vzdálenosti cca 20 m do sebe naráží a snaží se jeden druhého odtlačit od stáda. Tyto nárazy rohů jsou slyšet z velké dálky. Boj končí, když slabší, úplně vysílený muflon opustí stádo. Mufloni se účastní říje až ve třetím roce života, a tak staré muflony ještě snesou ve svém stádu i dvouroční mufloni. Starý muflon zůstává při svém stádu až do konce zimy. Na jaře, před porodem mláďat, se stáda rozpadají. Muflonice si hledají hustší porosty a asi po 5 měsících gravidity (v dubnu a nebo začátkem května) mají jedno, zřídka dvě mláďata. Ta se hned po narození staví na nohy a obvykle už po 2 hodinách následují muflonici. Matka se o mladé dobře stará a odvážně je brání v nebezpečí. Když už jsou mláďata trochu větší, obvykle v červnu, vracejí se muflonice zpět do stád. Mláďata sají mléko matky asi 6 měsíců. Matka je vždy svolává hlasitým bečením. U matky zůstávají až do jara a pohlavně dospívají jako jeden a půl roční. Největšími nepřáteli muflonů jsou vlci, rysi, lišky a v zimě zejména toulaví psi. Mufloní zvěř v zimě těžko snáší silné mrazy a vysoký sníh, tehdy je odkázána na intenzivní přikrmování.

Foto: Pavel Prašivka

 

 

Muflon
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím