Tchoř tmavý žije v nižších polohách po celé Evropě. Nejraději má otevřenou krajinu s malými lesíky a křovinami, s dostatkem vodních toků. Najdeme ho však i u lidských sídel. Zavalité tělo tchoře dosahuje délky do 45 cm a hmotnosti do 1 kg. Samice jsou vždy menší. Srst má tmavěhnědou s prosvítající žlutavou podsadou na bocích těla. Spodek těla, nohy a 14 cm dlouhý ocas jsou téměř černé. Na tmavší hlavě má ​​bělavé fleky kolem nosu, na spodní čelisti, nad očima a na tvářích. Bílé jsou i okraje boltců. Tchoř je výborný běžec, výborně leze po stromech a dobře plave. Je nočním lovcem. Loví po křovinatých březích potoků, na okrajích lesíků, ale i ve stájích, chlévech a stodolách. Kořist vyhledává opatrným slíděním a pak na ni náhle zaútočí a vrhá se na ni v běhu. U potoků loví zejména ondatry, žáby a zraněné ryby. Zdravou rybu neuloví. U lidských obydlí napadá domácí drůbež a vybírá z hnízd vejce, ale nepohrdne ani ovocem. Na poli loví myši, potkany, sysly, drobné ptáky i králíky. Dospělého zajíce však nedohoní. Kořist nepožírá na místě ulovení, ale odnáší si ji do doupěte. Na zimu, kdy je méně potravy, si vytváří zásoby ve skrýších. Tchoř si dělá brlohy v hromadách kamení nebo dřeva, v dutinách stromů nebo zabírá opuštěná liščí nebo králičí doupata.

Ve strachu a v nebezpečí vylučuje z nadkonečníkové žlázy pronikavě zapáchající sekret, kterým je načichlá i celá jeho kožešina. Tchoři se páří začátkem jara. Tehdy mezi sebou samci svádějí boje a hlasitě vrčí. Při aktu páření samec kouše samici do zátylku. Asi po 7 týdnech vrhá samice ve vystlaném doupěti 3 až 7 velmi malých, sotva 10 gramových mláďat, která jsou pokryta jemnou bledou srstí. Oči se jim otevírají po měsíci a matka je kojí asi 4 týdny. Rychle rostou a ve třech měsících se již osamostatňují, i když se pak ještě nějakou dobu drží pospolu. Pohlavně dospívají v 10. měsíci a dožívají se asi 14 let. 

Na jižní a střední Moravě, v Českém středohoří, Polabí a někdy i poblíž Prahy se vzácně vyskytuje i tchoř stepní (Mustela Eversmanni), který je o něco menší a má kratší lebku. Ve srovnání s běžným tchořem tmavým je světlejší. Nejraději má pole, louky a pastviny. Lidským obydlím se vyhýbá. Tchoři jsou sice užiteční, neboť požírají drobné hlodavce, ale na farmě a v bažantnicích umí nadělat velké škody.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz