banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Sokolnictví

Kalous pustovka

Kalous pustovka | (Asio flammeus)

Kalous pustovka je nestálý kočovný druh sovy. S rozpětím křídel od 96 do 107 cm, při délce těla 34 až 42 cm a hmostnosti od 300 do 500g patří k středně velkým sovám. Od menšího kalouse ušatého se odlišuje krátkýma málo výraznýma ušima, černým peřím, orámovanýma očima a žlutou duhovkou. Nohy kalouse pustovky jsou opeřené až po prsty.

Zobák a drápy jsou černé. Samice i samec jsou stejně zbarveni. Na rozdíl od ostatních sov neobsazuje opuštěné hnízda jiných ptáků, ale staví si vlastní hnízdo na zemi. Nejčastěji v rákosí nebo na travnatých loukách, které jsou porostlé ostřicí, keři a vrbami. Nosnou část hnízda tvoří hrubší rostlinný materiál a hnízdní jamka je vystlána listím a mechem. Někdy se kalous pustovka nezatěžuje budováním hnízda a vejce snáší do prohlubní v trávě. Nezávisle na struktuře hnízda, každé musí být svrchu kryto hustým rákosím nebo keři.

Během hnizdění rodiče doplnují hnízdní materiál zelenými rostlinami. Tokání začíná velmi brzy (už koncem ledna a pokračuje v únoru) probíhá většinou přes den. Samec vylétne spirálovitým letem do výšky a chvíli plachtí bez pohybu křídel, přitom se ozývá hlasitým a daleko slyšitelným „bu-bu-bub“. Poté se náhle spustí kolmo dolů a při střemhlavém letu tleská křídly pod břichem tak rychle, že tleskání splývá do kolísajícího zvuku. Koncem března až začátkem dubna samice postupně snese (každý druhý den) zpravidla 4 až 7 (v závislosti na dostupnosti potravy až 9) bílých na rozdíl od ostatních sov mírně podlouhlých vajec. V období přemnožení hraboše polního může snést až 14 vajec nebo zahnízdí podruhé na podzim, vyjímečně i v zimě. Samice sedí už na prvním násadovém vejci. Neopustí hnízdo, ani když se člověk přiblíží na několik metrů, což přichází v úvahu pouze v případě, kdy je samec na lovu. Jinak totiž na člověka či jiného vetřelce okamžitě zaútočí. Po uplynutí 24 až 28 dní inkubace se postupně líhnou mláďata. Při větším počtu vajec je rozdíl mezi prvním a posledním vylíhnutým mládětem značný. Mladé sovy opouštějí hnízdo postupně asi po 17 dnech od vylíhnutí, ale zdržují se v blízkém okolí. Létat začínají až po 35 dnech. Většinou přežije jen polovina (i méně) vylíhnutých mláďat. Slabé a později vylíhlé sovičky buď uhynou hladem nebo je po opuštění hnízda usmrtí silnější sourozenci. Kalous pustovka loví i přes den. Buď číhá ve vzduchu, vlající křídly na jednom místě podobně jako poštolka obecná (Falco tinnunculus) nebo čeká na hraboše u díry.

Živí se především drobnými hlodavci, převážně hraboši, vyjímečně loví i menší ptáky. Na jaře a v průběhu podzimu chytá i hmyz. Životním prostředím kalouse pustovky jsou nížinné, stepní a sněžní oblasti a to zejména vlhké močálové louky porostlé ostřicí, křovinami a vrbami v Evropě, severní Asii a Americe, v severní i jižní Africe a na stepích jižní Ameriky. Zalesněným oblastem se vyhýbá. V Evropě hnízdí nejpočetněji ve Velké Británii a na severu ve Finsku, Švédsku, Norsku, Bělorusku a v evropské části Ruska. U nás hnízdí nepravidelně a řídce, ale většinou u nás zimují. Vzhledem k fluktuačnímu (stálé změně) charakteru výskytu se v sokolnictví (při lovu) ani na sokolnických dvorech při ukázkách pro veřejnost nepoužívá. 

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.

banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím