Kalous ušatý je naše nejrozšířenější a počtem nejhojnější sova. 

Výrovi velkému (Bubo bubo) se podobá poměrně dlouhými pérovými "oušky", jakož i zbarvením. Je však mnohem menší. Relativně dlouhá křídla sahají až po konec ocasu, případně přes něj trochu přečnívají. S rozpětím křídel od 84 do 95 cm při délce těla 36 cm a hmotnosti od 220 do 320 g (samec 220 až 280; samice 250 až 370 g) patří mezi středně velké sovy. 

Od kalouse pustovky (Asio flemmeus) se odlišuje delšími oušky a pomerančovou oční duhovkou. Podélné tmavohnědé skvrny na břiše i odstíny základního zbarvení (bělavé, okrové až hnědé) jsou značně variabilní. Oční disky dospělých ptáků jsou žlutavě šedé, při očích a směrem k ouškům černohnědé. Oční disky mláďat jsou téměř černé. Opeření nohou sahá částečně i na prsty. Zobák a drápy jsou černošedé. 

Samec i samice jsou zbarvení stejně. Tok začíná již v lednu, resp. v únoru či březnu, pokud je zima tužší a delší. Samec během toku vytrvale houká jednoduchým "hu, hu". Na přítomnost člověka blízko hnízda reaguje hlubokým dutě znějícím "vup, vup". Ve večerních hodinách je škála hlasových projevů bohatší a to od několika slabičného "hu-huu" až po "hu-uuuu-uhu". Přes den se samec ozývá jen během jarního toku nebo v blízkosti hnízda. Součástí toku jsou i hravé svatební lety, při kterých samec během klikatého letu občas hlasitě tleskne křídly pod břichem. 

Kalous ušatý si hnízdo nestaví. Hnízdí na stromech v opuštěných hnízdech vran, strak, havranů, jestřábů, káňat, ale i veverek. Někdy zahnízdí i v umělých hnízdech a v dřevěných budkách s otevřenou přední stěnou. V březnu nebo v dubnu (dle klimatických podmínek) samice snese v dvoudenních intervalech zpravidla 4 až 5 (v závislosti na dostupnosti potravy) kulatých čistě bílých vajec. Zahřívá již první snesená vejce. Samec ji během inkubace zásobuje potravou. Po 27 až 28 dnech se postupně líhnou mláďata. Hnízdo začnou opouštět po uplynutí 25 dní. Zdržují se však v okolí hnízda, kde je rodiče krmí a učí lovit. Mláďata se ozývají vysokým skřípavým hlasem, který připomíná zvuk nenamazeného kola na kolečku. V případě přemnožení hlodavců (zejména hrabošů) kalous zahnízdí i podruhé. V potravě kalouse ušatého dominují myši a hraboši, kteří tvoří až 90% z celkové kořisti. Kalous ušatý loví i jiné hlodavce, hmyzožravce a drobné ptáky, zejména vrabce. Sporadicky uloví i žábu a větší hmyz. Podle složení potravy je kalous ušatý naší nejužitečnější sovou.

Zveřejněný text jsou obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.