Poštolka obecná je malý dravec velikosti holuba, který má typická sokolí, úzká zašpičatělá křídla, ale na sokola poměrně dlouhý ocas. Samec má hnědoskořicově zabarvený hřbet s tmavými skvrnami, nažloutlý spodek těla s podélnými skvrnkami, žluté nohy s černými drápy, šedou hlavu a šedý ocas se širokým černým koncovým pruhem. Samice a mladí ptáci jsou na spodní straně těla skvrnitější než samec. Rozpětí křídel bývá kolem 68 až 80 cm, s délkou těla 31 až 37 cm a hmotností 125 až 303 g (samec 125 až 253 g a samice 136 až 303 g). Loví v otevřené krajině poměrně nízko nad terénem. Často se zastaví ve vzduchu, pozici udržuje rychlým třepetáním křídel za pomoci široce roztaženého ocasu směřujícího k zemi (osívání). Na vyhlédnutou kořist zaútočí většinou střemhlavým letem, zatne do ní drápy a balancuje na úlovku se zdviženými křídly. Kořist si odnáší na vyvýšená místa, kde ji zkonzumuje. Drobní hlodavci (především hraboši) tvoří 80 až 90% její potravy, proto je poštolka velmi užitečná. Loví však i hmyz, ještěrky, žáby, plaze, mladé vrabce a vybírá holubí mláďata z hnízd.

Poštolka obecná začíná tokat v březnu, když se často ozývá jasným "kikiki". Při toku obvykle krouží a nad hnízdem přechází do veslovacího letu. Jasné volání při svatebních letech završuje naříkáním při páření. Na hnízdišti se ozývá "kliklikli". Samice snáší zpravidla 4 až 7 vajec s průměrnou hmotností cca 19 gramů, na kterých sedí asi 30 dní, jen občas ji vystřídá samec. Rodiče krmí mláďata na hnízdě téměř měsíc. Nejčastěji obsazuje opuštěná hnízda vran a strak na stromech, ale běžně hnízdí i ve městech a obcích, například v kostelních věžích nebo na balkónech paneláků. Ráda zahnízdí i v polootevřených budkách, vzácněji ve výklencích nebo na římsách staveb. Někdy se více párů seskupí do volnější hnízdní kolonie. Poštolka obecná se u nás vyskytuje v tažné nebo potulné formě. Hnízdí v celé Evropě kromě Islandu, ale také v Asii a Africe. U nás žije v podstatě na celém území a převažují zde populace tažné. Podle Žalmana (1947) se dožívá cca 20 let. S ohledem na kořist se poštolka obecná v praktickém sokolnictví přímo při lovu nepoužívá. Je to však ideální dravec pro začínajícího sokolníka. Na sokolnickém dvoře Jiřího Hrotka - ZAYFERUS na jižní Moravě se kandidáti na sokolnictví zaučují do základů sokolnictví právě na mladých poštolkách. 

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.