Myslivecké pojmenování

• samec: sameček; samice: samička; mládě: vráně

Lidové pojmenování

• vrána obecná šedá: šedivka

Vyskytuje se u nás ve dvou poddruzích, které se navzájem i kříží. Je to vrána obecná černá (Corvus corone corone) a vrána obecná šedá (Corvus corone cornix). Vrána obecná může být lehce zaměněna s mladým havranem polním (Corvus frugilegus). V letu ji však lze rozpoznat od ostatních krkavcovitých díky téměř rovnému konci ocasu. Vrána černá je celá černá a na rozdíl od havrana, chybí jejímu peří purpurový lesk a také nemá na nohou "kalhotky". 

Vrána šedá má peří šedě zbarvené, jen hlavu, křídla a ocas má černé. Vrány žijí ve stálém partnerském svazku. S oblibou se usazují na rašeliništích, v řídkých lesních porostech, v mírně zvlněné kulturní krajině a nepohrdnou ani mořským pobřežím. U nás se nejčastěji zdržují na polích, ale vránu lze potkat i v parcích, zahradách nebo na otevřených prostranstvích ve městech. V zimě je můžeme vidět i na smetištích. Je to poměrně velký pták, který může být vysoký až 50 centimetrů a váha se pohybuje okolo 600 g. Hlasovým projevem je opakované „krá, krá, krá“, krátké „akr“ nebo dlouhé „krá“. V době toku pak jasné „klong – klong“. Potravu si sbírají většinou na zemi. V jejím jídelníčku lze najít hmyz, hlemýždě, myši, žáby, ještěrky a vejce ptáků hnízdících na zemi. Často se jejich kořistí stávají i mladí, čerstvě vylíhlí zajíčci a v oblibě mají i zabitá zvířata u silnic. Z rostlinné potravy jsou to pak semena a měkké plody. Vrány si dělají hnízdo na vysokých stromech, kde samice na jaře snáší 4 až 6 vajec a sedí na nich asi 18 dní. Mláďata se líhnou neopeřená, rychle rostou a po 35 dnech opouštějí hnízdo. Po vyhnízdění vrány tvoří větší hejna. Zůstávají věrné svému teritoriu dlouhá léta a opouštějí ho jen za silných zim.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz