Sojka je nejpestřeji zbarvený krkavcovitý pták, který dosahuje velikosti hrdličky a těžce létá. Je oranžovohnědá s černým ocasem a zobákem, růžovooranžovými končetinami a hnědýma očima. Na křídlech má modrá pírka s černými příčnými proužky a pod okem černou podélnou skvrnu. Na hlavě má prodloužené peří, které při vztyčení vytváří chochol. Obývá listnaté, smíšené i jehličnaté lesy a v poslední době...
Myslivecké pojmenování samec: srnec; samice: srna, čiplenka (srna, která ještě neměla mladé); mládě: srnče O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Srnec je naše nejrozšířenější spárkatá zvěř. Žije na celém našem území. Nejvíce se však vyskytuje v pahorkatinových lesích s přilehlou zemědělskou půdou. Srnec je nejmenším představitelem jel...
Myslivecké pojmenování samec: sameček; samice: samička; mládě: strače Straky žijí na celém území České Republiky. Nejčastěji je najdeme na loukách a pastvinách v otevřené pahorkovité zemi s křovinatým podrostem, v menších lesících a větrolamech při březích potoků a řek. Nepohrdnou však ani městským parkem. Straka je bíločerný pták s rozpětím křídel do 60 cm. Černé peří na hlavě, krku a zádec...
O historii a původu se více dozvíte zde. Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu. Koncem minulého a začátkem tohoto století bylo provedeno v Krkonoších několik pokusů "vysadit" sviště. V 50. letech byl dokonce proveden obdobný pokus v Jeseníkách. Všechny pokusy však skončily nezdarem. V současnosti u nás nežije. Svišť má zavalité tělo a proti zimě ho chrání silná vrstva tuk...
Tchoř tmavý žije v nižších polohách po celé Evropě. Nejraději má otevřenou krajinu s malými lesíky a křovinami, s dostatkem vodních toků. Najdeme ho však i u lidských sídel. Zavalité tělo tchoře dosahuje délky do 45 cm a hmotnosti do 1 kg. Samice jsou vždy menší. Srst má tmavěhnědou s prosvítající žlutavou podsadou na bocích těla. Spodek těla, nohy a 14 cm dlouhý ocas jsou téměř černé. Na tmavší h...
Myslivecké pojmenování samec: kohout, tetřev; samice: slepice, tetřevice; mládě: kuře, tetřevče Tetřev hlušec se ve střední Evropě vyskytuje jen v některých horských oblastech. Početnější jsou na severu Evropy a na Sibiři. Jejich stavy u nás klesají v důsledku intenzivních hospodářských zásahů do lesního prostředí, rušení turismem, zatížení životního prostředí imisemi a v dřívějších dobách l...
