banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Lovná zvěř

Tetřev hlušec

Tetřev hlušec | (Tetrao urogallus)

Lovná sezóna:
Tetřev hlušec | neloví se

Myslivecké pojmenování

  • samec: kohout, tetřev; samice: slepice, tetřevice; mládě: kuře, tetřevče

Tetřev hlušec se ve střední Evropě vyskytuje jen v některých horských oblastech. Početnější jsou na severu Evropy a na Sibiři. Jejich stavy u nás klesají v důsledku intenzivních hospodářských zásahů do lesního prostředí, rušení turismem, zatížení životního prostředí imisemi a v dřívějších dobách lovem v době toku. Kohout dosahuje hmotnosti 3,5 až 6 kg a rozpětí křídel má až 130 cm. Slepice jsou menší a jejich hmotnost bývá 2 až 3 kg. Ve zbarvení peří kohouta převládá černá barva, jen křídla jsou hnědošedá. Spodek těla je tmavý až černý s bílými skvrnami a kolem vole až na prsa se ​​táhne pás tmavě zeleného kovového lesku. Na ramenou má bílou trojúhelníkovou skvrnu. Hlava je černá, zakončena silným, až 5 cm dlouhým a dolů zahnutým nažloutlým zobákem. Na bradě jsou černá pírka, nad okem červené kožní výrůstky, tzv. pouškySlepička je hnědorezavá s červenými příčnými proužky. Má tedy opravdu ochranné zbarvení. Běháky jsou opeřené až po prsty, které mají v zimě po bocích šupinaté výrůstky. Usnadňují jim chůzi po sněhu a při jarním pelichání je ztrácejí. Tetřevovi nejvíce vyhovují starší a řidší jehličnaté i smíšené lesy ve vyšších horských polohách až po horní hranici lesa. Tetřev hlušec žije ve skupinkách odděleně podle pohlaví nebo osamoceně. Jejich potrava je živočišná i rostlinná. Polykají drobné kamínky pro lepší trávení.

V létě se živí výhonky rostlin, lesními plody, mravenci i jejich kuklami a zpod listí vyhrabávají hmyz, červy, slimáky a nepohrdnou ani ještěrkou. V zimě je jejich hlavní potravou jehličí, semena a pupeny listnáčů. Nocují převážně na stromech. Jen za silných mrazů spí pod vývraty nebo se zarývají do sypkého sněhu. Tokání hlušce začíná koncem března, vrcholí koncem dubna a končí začátkem května. Na tokání si kohouti vybírají starší stromy na okrajích lesů. Kohout na tokaniště přiletí už večer. Ráno, ještě před svítáním se probudí, otřese si peří a začíná svou milostnou píseň. Nejprve je to ťukání (klepání), které se postupně zrychluje a přechází do kolísavého tónu, které je ukončeno vylousknutím. To zní jako při vytažení korkové zátky z láhve. Sloka končí kovovým zvukem - broušením. Zvuk se podobá broušení kosy. Při tokáni kohout stojí nebo chodí po vodorovné hrubé větvi se spuštěnými křídly, vějířovitě rozevřeným a vztyčeným ocasem a vzhůru nataženým krkem. Po rozednění sletí zpátky na zem k slepicím, které se ozývají vábivým kvokáním. Někdy vznikají souboje mezi tokajícími soky. Slepice po spáření snáší do hnízda v hustším porostu 5 až 12 olivově žlutých, tmavě skvrnitých vajec a sedí na nich cca 26 dní. Mladé po vylíhnutí rychle rostou a při dostatku živočišné potravy už devátý den poletují. Po 40 dnech jsou již mláďata zcela opeřená a při matce zůstávají do podzimu. Jarní chladné a deštivé počasí způsobuje vysokou úmrtnost mláďat. V přírodě jsou nepřáteli tetřeva především kuny, lišky, jestřábi a vlci. Hnízda však plení i kanci, krkavci a sojky.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz

Tetřev hlušec
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím