Praha 25. listopadu (ČTK)

Vlci se usadili na Broumovsku a Kokořínsku, kde sídlí po jedné vlčí smečce. Jinde v tuzemsku zatím není jejich trvalý výskyt prokázaný. Jednotlivci se objevují například v Pošumaví, na Šluknovsku, v Krušných horách, Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech, sdělil ČTK mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos.

Dobré životní podmínky jsou v ČR i díky dostatku kořisti. Jako predátor tak pomáhá zachovat přírodní rovnováhu i snížit škody, které působí přemnožení divočáci, případně srnčí a jelení zvěř. "Případné škody způsobené chovatelům hospodářských zvířat hradí podle zákona stát," uvedla Josefa Volfová z Hnutí Duha.

Jeden z posledních záznamů výskytu vlka se podařilo získat i díky monitoringu rysa ostrovida, kterého sledují Rysí hlídky Hnutí Duha.  Fungují na Šumavě a v Pošumaví jedenáct let a prostřídalo se v nich přes 300 dobrovolníků. Regionem podle záznamů z fotopastí procházejí spíše vlčí jednotlivci. Necelých třicet kilometrů za rakouskými hranicemi se od letošního roku objevuje vlčí smečka se čtyřmi vlčaty. Výskyt vlků monitorují i Vlčí hlídky působící v Beskydech, širším okolí Jeseníků a na Kokořínsku.

Vlci byli v českých zemích vyhubeni koncem 19. století. V CHKO Kokořínsko-Máchův kraj se vlci prvně objevili na jaře roku 2014. V létě pak zde byla zaznamenána první vlčata na území ČR po více než sto letech. Smečka se dál rozmnožuje. Loni se usadili i vlci na Broumovsku, i jim se letos podařilo vyvést mladé.

Podle Volfové se vlci v posledních 15 letech výrazně rozšířili. Důkazem je situace v Německu, kde se na přelomu tisíciletí objevil první vlčí pár v německo-polské Lužici. Nyní se na území Německa pohybuje 46 smeček a 15 párů. "I výskyt vlků u našich jižních sousedů znamená, že je otázkou času, kdy se vlčí smečka usadí také na Šumavě a v Pošumaví," doplnila Volfová.

Vlci mohou podle vědců putovat při hledání nového teritoria stovky kilometrů a dokážou se přizpůsobit člověkem pozměněné krajině střední Evropy.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz