banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Lovná zvěř

Rys ostrovid

Rys ostrovid | (Lynx lynx)

Lovná sezóna:
Rys ostrovid | neloví se

Myslivecké pojmenování

  • samec: rys; samice: rysice; mládě: rysíče
  • O historii a původu se více dozvíte zde.
  • Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu.

Rys je největší evropská kočkovitá šelma, která však byla již ve větší části Evropy stálým pronásledováním vyhubena. Díky celoroční ochraně se zachoval tento malý karpatský tygr i v naší přírodě a díky umělému vysazování jeho stavy stoupají. Zavalité tělo rysa dosahuje délky kolem 100 cm, výška v kohoutku je kolem 70 cm a hmotnost průměrně 25 kg. Vyskytují se však i jedinci s váhou až 35 kg. Samice jsou vždy o něco menší i lehčí. Pro rysa jsou typické bělavé licousy (lícní vousy) na tvářích. Špičaté stojící boltce jsou ukončené asi 4 cm dlouhými černými štětičkami. Ocas (chvost) je dlouhý asi 20 cm a v poslední třetině je černý. Zbarvení těla bývá značně proměnlivé, od žlutočervené až po zrzavou. Po celém těle jsou roztroušené červenohnědé skvrny, které mají někteří jedinci více či méně výrazné. Výjimečně se vyskytují jedinci bez těchto skvrn. V zimě bývá tato skvrnitost méně výrazná v porovnání s létem, spodek těla a vnitřní strany nohou jsou bílé. Mohutné a silné tlapy na nohou umožňují velmi dobrou pohyblivost i ve vysokém sněhu bez výrazného propadání. Jejich stopa je kulatá a měří 8 až 10 cm, bez znatelných drápů, které rys při pohybu zasouvá do pochev. Při klusu jsou stopy v jedné čáře, jen při přikrádání ke kořisti se kříží. Rys je nejvíce rozšířen v lesních komplexech středních poloh, ale zjevuje se i v kosodřevinovém pásmu. Jen zřídka schází do lesů nižších poloh. Obzvláště miluje skalnaté lesní terény a teplé jižní stráně. Jeho revír je dost rozsáhlý. Značkuje si ho močí a nesnáší v něm žádnou konkurenci.

V jeho „rajóně“ nepotkáme ani lišku, ani kočku divokou. Rys žije samotářsky a velmi utajeně. Přes den odpočívá mezi skálami, v dírách pod vývraty nebo v houštinách. Rád se zejména v zimě vyhřívá na slunci. Na lov vychází v nočních hodinách. Jen v odlehlých nerušených lesních partiích, případně při velkém hladu loví i přes den. Má výborně vyvinutý sluch i zrak, ale čich je nedokonalý. Po své kořisti pátrá z vyvýšených skal, aby se k ní mohl připlížit. Když se k ní dostatečně blízko doplazí, zaútočí na ni 1 až 5 m dlouhým skokem nebo několika kratšími. Pokud se útok nevydaří, kořist už dál nepronásleduje. Rys svou oběť sráží úderem na páteř a současně ji usmrcuje kousnutím do krku. Pak z oběti vylíže krev a požírá nejprve vnitřnosti, slabiny a stehna. Najednou nezkonzumuje více než 3 kg masa. Zbytek kořisti si zahrabe a často se k ní vrací, když se mu nedaří ulovit další kořist. Ze spárkaté zvěře loví nejraději srnčí, dančí a mufloní zvěř. Jeho kořistí bývají i lišky, zajíci, psi, kočky, veverky, drobní hlodavci, obojživelníci a ptáci hnízdící na zemi. Požírá i větší hmyz. Zřídka napadne i ovce na pastvě a v podhorských usedlostech domácí drůbež. Taková návštěva lidských obydlí bývá často příznakem vztekliny. V nouzi požírá i zdechliny a lesní plody. Rys se páří koncem zimy. Samec vyhledává samici podle močových pachových značek a pak přechodně žijí ve dvojici. V tomto čase se samci ozývají zvláštním trhaným hrubým mňoukáním. Jinak se projevují v podstatě jen v nebezpečí, kdy hlasitě prskají a vrčí. Po oplodnění, rys opouští rysici a ta asi po 70 dnech vrhá v nepřístupném a dobře ukrytém doupěti nejčastěji 1 až 3 mláďata.

Jejich hmotnost je nejvýše 300 g a jsou bělavě zbarvená a skvrnitá. Po 12 dnech se jim otevírají oči. Rysice je kojí asi půl roku. Po druhém měsíci přijímají už i masitou potravu, kterou jim donáší matka. Rychle rostou a brzy je matka učí společnému lovu. S matkou zůstávají do páření, kdy je samec odežene od matky. Tehdy už mají hmotnost do 10 kg. Pohlavně dospívají v třetím roce svého života a dožívají se asi 16 let. Setkání s rysem v přírodě je velká náhoda. Tato velmi opatrná šelma již z daleka utíká před člověkem. Člověka rys napadne jen v bezprostřední sebeobraně. Pokud je poraněný nebo pokud se k němu člověk přiblíží nebo je-li rys napaden vzteklinou. V přírodě má regulační úlohu. Za oběť mu padnou většinou zvířata, která nemají vyvinuté smyslové schopnosti nebo jsou tělesně slabší. 

Foto: Vladislav Šrajbr

Rys ostrovid
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím