Sup bělohlavý je menší než sup hnědý (Aegypius monachus), přesto mu patří druhé místo mezi evropskými dravci. Oba supi se podobají zejména stavbou těla. Tělesné rozměry supa bělohlavého jsou však proporcionálně menší (rozpětí od 255 do 275 cm, křídlo od 63 do 78 cm, ocas od 31 do 39,5 cm, běháky od 9,6 do 11,4 cm, zobák od 8 do 9,4 cm a hmotnost od 6 do 8,5 kg). Stejná je i potravinová specializace a způsob hledání zdechlin. Na rozdíl od supa hnědého je světle zbarvený, letky a ocas jsou tmavohnědé až načernalé, zobák je ocelově šedý a hlavu i krk pokrývá jen bílá krátká podsada.

Odlišují se také hnízdním stanovištěm. Sup hnědý hnízdí na stromech, sup bělohlavý dává přednost skalním útesům. Obývá nejen jižní část paleartické oblasti, ale žije také v Africe a v orientální oblasti (Indie a Čína), kde jedinci z palearktické oblasti zimují. V Evropě je nejpočetnější ve Španělsku. Je velmi čistotný a díky dlouhému krku může prostrčit hlavu i do těch nejmenších míst nebo otvorů v mršině. V podstatě nepohrne žádným masem a to ani plesnivým. Ze stejných důvodů jako v případě supa hnědého se ani sup bělohlavý při sokolnických lovech nepoužívá, ale ve snaze upoutat návštěvníky se často chová a předvádí na sokolnických dvorech.

Zveřejněný text je obsažen v publikacii Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.