Sup hnědý je největší evropský dravec. Tělo o hmotnosti od 7 do 12 kg je pokryto tmavohnědým peřím, které při letu nesou velmi dlouhá a široká křídla s rozpětím od 270 cm do 290 cm. Křídlo je dlouhé od 70,5 do 83 cm. Ocas je relativně krátký (od 33 do 40,5 cm). Celé hodiny vydrží kroužit na obloze využívajíc stoupavé vzdušné proudy, aby vypátral uhynulé zvíře. Pokud zdechlinu najde (zejména díky vynikajícímu čichu), opatrně přistane nedaleko a nemotorně se k potravě přihoupe na relativně krátkých běhácích (od 12 do 13,5 cm) s velkými, ale tupými drápy. Dlouhým a rovným, jen na konci zahnutým zobákem (od 7,3 do 8,4 cm) snadno roztrhá uhynulé zvíře, zejména pokud je již v rozkladu.

Hlavu i hrdlo má pokrytou pouze jemným chmýřím a na krku má péřový límec. Sup hnědý pochází z Tibetu a Mongolska, odkud osídlil celou jižní palearktickou část euroasijského kontinentu. Poměrně běžný je ve Španělsku a na Mallorce, vyskytuje se i na Balkáně a hnízdí i v Bulharsku a na Krymu. Přestože létá zdánlivě snadno, je to neobratný a těžkopádný letec, který má často problémy vznést se do vzduchu, zejména když se přežere. Tento specialista na zdechliny nemá ani nejmenší předpoklady pro rozličný lov, ale kvůli velikosti a letu ho chovají na sokolnických dvorech po celé Evropě jako atrakci pro návštěvníky.

Zveřejněný text je obsažen v publikacii Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.