Poštolka jižní se velikostí téměř shoduje s poštolkou obecnou (Falco tinnunculus) a i zbarvení má velmi podobné. Dospělý samec však nemá na zádech a křídlech tmavší skvrny a má bělavou hlavu. Rozhodujícím rozpoznávacím znakem jsou bílé drápy u obou pohlaví poštolky jižní. Mladí ptáci se zbarvením podobají samici, takže se ve volné přírodě jen problematicky rozlišují. Křídla poštolky jižní dosahují v rozpětí 63 až 72 centimetrů, při délce těla 27 až 33 cm a hmotnosti od 130 do 200 g (samec cca 145 g a samice až 200 g). Loví především větší druhy létajícího hmyzu, drobné hlodavce, plazy a mláďata ptáků. Jde o společenský druh dravce, který zimuje v hejnech. Hnízdí v početných koloniích (několik desítek párů) ve stromech nebo na skalách v otevřené sušší zemědělské krajině. Obsazuje i zříceniny hradů a stavební objekty. Samice snese zpravidla 4 až 6 vajec, na kterých sedí asi měsíc. Občas (zvláště v podvečer) ji vystřídá samec. Rodiče krmí mláďata ještě asi měsíc po vylétnutí z hnízda. U nás hnízdila před druhou světovou válkou, od té doby k nám zalétá jen výjimečně. Nejpočetnější populace poštolky jižní žije ve Španělsku a Řecku. Hnízdí však i na jihozápadní Ukrajině, Slovinsku a Rumunsku.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.