Téměř o tři roky později (22. dubna 1923 z iniciativy Karola Podhajského a Josefa Žalmana) se v Brně sešlo ustanovující valné shromáždění Československé myslivecké jednoty, která se prohlásila za celostátní mysliveckou organizaci a převzala řízení také nad slovenskou myslivosti.

Pro legalizaci své pravomoci svolala 23. května 1923 do Bratislavy valné shromáždění.

Další místní Lovecké ochranné spolky na Slovensku vznikly v Trnavě, Martině, Šahach, Žilině, Bratislavě, Košicích a Galantě. V roce 1925 bylo na Slovensku 25 spolků s počtem členů 2 568.

Od roku 1923 na Slovensku začaly vznikat také pobočky Československé myslivecké jednoty.

Nejvýznamnější byli v Novém Městě nad Váhem, v Trenčianských Teplicích, v Nitře, v Topolčanech a v Nových Zámcích.

Členové Loveckého ochranného spolku na Slovensku se rozhodli vstoupit do Československé myslivecké jednoty, přičemž LOS na Slovensku existoval i nadále.

Na návrh ČSMJ a LOS byl v roce 1929 vydán tzv. malý myslivecký zákon, jako doplněk základního článku XX. z roku 1883, který kromě jiného zakázal odstřel některých vzácných druhů zvěře, - medvěda, kamzíka a dropa velkého.

Myslivecká komora Československé republiky

V roce 1929 vznikla také Československá kynologická unie. V roce 1932 byla ustavena Myslivecká komora Československé republiky, která se zabývala otázkami sjednocení myslivosti na území našeho státu.

Ke skutečnému sjednocení došlo až 31. prosince 1934. Prohloubila se nejen spolupráce mezi organizacemi, ale i mezi řadovými myslivci.

Lovecký ochranný spolek na Slovensku (LOS) změnil název na Zemský svaz loveckých ochranných a kynologických spolků na Slovensku.

Po rozbití Československé republiky se 18. června 1939 konala v Bratislavě valná hromada (uvádí se také datum 8. prosince 1940)*, která vytvořila samostatnou organizaci Svaz loveckých ochranných spolků na Slovensku (Svaz LOS). K 31. lednu 1939 zůstalo na Slovensku z původních 84 LOS jenom 61 s počtem členů 4 643.

Za Protektorátu byla ČSMJ přejmenována na Českou mysliveckou jednotu. V té době odešlo ze Slovenska mnoho myslivců, ale zejména kynologů do Čech. Když Maďaři zabrali část územi Slovenska, počet myslivců poklesl na 8 366 členů.

V období druhé světové války nastala stagnace. V letech 1944 a 1945 se valné hromady nekonaly. Po druhé světové válce Pověřenectvo pro zemědělství a pozemkovou reformu v Bratislavě uvalilo dne 3. října 1945 na svaz dočasnou národní správu ve složení: Dr. Igor Dulla, Dr. Julius Brachtl, Ing. Jan Švihra a Koloman Slimák. Dočasná národní správa dala svolat na 1. dubna 1947 do Bratislavy ustavující valnou hromadu, která vypracovala nové stanovy a opět založila Svaz loveckých ochranných spolků na Slovensku.

Pověřenectvo Slovenské národní rady pro vnitro schválilo stanovy 2. dubna 1947.

Velitelství SNB dne 2. dubna 1947 svaz rozpustilo, nařídilo ho vymazat ze seznamu spolků a zajistit jeho majetek.

Ustavující valná hromada se konala 12. dubna 1947 ve Sliači. Zúčastnilo se ji 35 delegátů ze 22 LOS, kteří zvolili nové funkcionáře. „Pokrokovi“ myslivci se hned ujali iniciativy a dne 29. února 1948 vytvořili akční výbor ve složení: předseda Josef Hojč, tajemník Gustav Kovačik a členove Josef Koryčanek, Ludovit Benada, Miloslav Takač, Rudolf Hanzl, Vojtěch Richter, Ludovit Adamať a Eugen Weis. Tuto dobu charakterizuje převzetí pozic v myslivosti komunisty.

Nová etapa myslivosti ČSR

S vydaním zákona č. 225/1947 Sb. o myslivosti s platností od 1. ledna 1948 nastává nová etapa myslivosti v ČSR. První valná hromada 26. až 28. března 1949 ve Sliači schválila změnu názvu organizace a stanovy Svazu mysliveckých ochranných spolků na Slovensku. Při příležitosti 30.výročí založení myslivecké organizace na Slovensku se konala jubilejní valná hromada 123 delegátu z 61 mysliveckých spolků ve dnech 14. a 15. října 1950 na Štrbskem Plese. Další valné hromady se uskutečnily 21. a 22.dubna 1951 v Piešťanech a 19. a 20. dubna 1952 v Košicích. Poslední valná hromada Svazu MOS se konala 29. a 30. května 1954 v Žilině, kde delegáti z 55 mysliveckých ochranných spolků schválili změnu stanov a nový název organizace Svaz mysliveckých ochranných sdružení na Slovensku.

Také schválili vytvoření krajských mysliveckých ochranných sdružení. Místo valné hromady se nejvyšším orgánem stal sjezd delegátů těchto krajských mysliveckých ochranných sdružení. V padesátých letech se sjezdy svolávaly jednou za dva-tři roky. První se uskutečnil 15. a 16. prosince 1956 v Piešťanech, druhý a zároveň poslední, ve dnech 27. a 28. června 1959 ve Zvolenu.

Po centralizaci řízení myslivosti v roce 1961 se zásadní otázky řešily na celostátních sjezdech Československé myslivecké jednoty (ČSMJ).

V té době byli v předsednictvu ČSMJ zastoupeni jenom dva Slováci: František Tupík a Dr. Štefan Teren. Ve dnech 28. a 29. ledna 1961 se v Praze konal mimořádný sjezd ČSMJ, na kterém se ze dvou úplně samostatných mysliveckých organizací (české a slovenské) vytvořila jedna celostátní myslivecká organizace Československý myslivecký svaz (ČSMS). Sjezd také schválil vytvoření slovenského orgánu: Slovenské konference ČSMZ. Pravomoc tohoto nejvyššího slovenského orgánu se po tomto sjezdu prakticky ztenčila jenom na zabezpečování a kontrolu plnění usnesení sjezdu a Ústředního výboru Československého mysliveckého svazu v Praze. Mimořádný sjezd vzal na vědomí, že ČSMS a Slovenská konference ČSMS se stali složkou Národní fronty ČSSR.

Jediná Slovenská konference Československého mysliveckého svazu se konala v Žilině 10. května 1964.

Členskou základnu tehdy tvořilo 24 261 členů.

• O prvních myslických spolcích se dozvíte více zde.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě