V Rakousko-Uherské monarchii se myslivost řídila článkem XX. uherského zákoníku o lovu z roku 1883. Tehdy bylo myslivecké právo neoddělitelně spjato s vlastnictvím pozemků, na kterých směl lovit vlastník nebo ten, komu to vlastník povolil.

První výměra mysliveckého pozemku byla určena již zmíněným zákoníkem o lovu na 200 katastrálních jiter, přičemž jedno jitro mělo 5 755 metrů čtverečních. Čtyři vlastníci s výměrou alespoň 50 jiter se mohli spojit, aby vytvořili základní myslivecký revír.

První myslivecké spolky na našem území

Počátkem 19. století začaly na tomto základě vznikat první myslivecké spolky na našem území. V soudobém Kežmarku byl v roce 1833 založen spolek Kesmarker Jagdverein. V roce 1860 byla v soudobé Spišske Nové Vsi založena Novoveská myslivecká společnost. V Prešově byla v roce 1872 založena Prešovská zvěř ošetřující společnost.

Podle historických pramenů bylo tehdy jenom na východním Slovensku činných šestnáct mysliveckých spolků.

Z iniciativy třiceti čtyř vlivných myslivců, ale hlavně zásluhou generála MUDr. Jana Červíčka, se 27. srpna 1920 v bratislavské restauraci Lerchner uskutečnilo shromáždění pro založení Loveckého ochranného spolku na Slovensku (LOS), které schválilo stanovy a zvolilo přípravnou komisi pro organizaci valného shromáždění.

Ministerstvo s plnou mocí pro správu Slovenska schválilo 21. října 1920 stanovy Loveckého ochranného spolku pro Slovensko pod číslem 3085/1920.

První myslivecká organizace Lovecký ochranný spolek (LOS) vznikla na Slovensku na ustanovujícím valném shromáždění 10. prosince 1920 za účasti 33 členů. Prvním předsedou byl zvolen generál zdravotnictví MUDr. Jan Červíček (foto 1), který působil v Bratislavě (narodil se v Náchodu v Čechách).

Jejím nejvyšším orgánem bylo valné shromáždění, které mělo v podstatě stejné postavení jako dnes sjezd.

Svolávalo se zpravidla každoročně. Za členy výboru byli zvoleni: JUDr. Otakar Jamnický – první místopředseda (advokát), Jan Palfy – druhý místopředseda (velkostatkář), Jozef Petry – třetí místopředseda (kuriální soudce), Ladislav Sekan – první tajemník (lékárník), Ludevit Rossler – druhý tajemník (revident), Lorant Szutzy – první pokladník (úředník) a Jaroslav Řivnáč – druhý pokladník.

V roce 1921 bylo v Loveckém ochranném spolku na Slovensku organizováno 51 spolků se 3 111 členy. Po umrtí gen. MUDr. Červíčka byl za druhého předsedu LOS na Slovensku zvolen přední slovensky spisovatel Jozef Gregor Tajovský.

Příznačné je, že slovenští sokolníci z Liptovského Hrádku (Ivan Maroši, Marian Fabian a Tomaš Krivjanský), z Rožňavy (Štefan Ambruž a Milan Hlivak), z Farné (Mikulaš Androvič) a z Bratislavy (Marian Poliak, Anton Moravčik, Peter Šomek, Daniel Nater, Ladislav Fekete, Jozef Chavko, Marian Galovič, Vojtech Hayden, Milan Privrel, Peter Blaško a dalši) se v letech 1964 až 1970 scházeli právě v této restauraci.

Tato setkání vyvrcholili v roce 1971 uzákoněním sokolnictví na Slovensku jako jednoho ze způsobů lovu. Sokolník, který lovil s dravcem, musel být členem slovenského mysliveckého svazu. V tom čase bývala restaurace Lerchner už měla nové jméno Hron. Stala na místě dnešní fontany na Hodžově náměstí. Je to asi 500 m od sídla (ústředí) Slovenského mysliveckého svazu v Bratislavě na Štefánikově ulici číslo 10.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.

Foto: MZ