Balistika

Balistika je věda o pohybu vrhnutého tělesa v prostoru. Studuje zákony pohybu střely teoreticky (teoretická balistika) nebo pokusně (experimentální balistika). Rozděluje se dále na vnitřní, přechodovou a vnější balistiku.

Vnitřní balistika

Zkoumá zákonitosti pohybu střely v hlavni a všechny děje souvisící s vývinem výstřelu v hlavni (obr. 1). Vývin výstřelu závisí na změně tlaku plynů, který zpočátku rychle narůstá až do kulminace, a po jistém ustálení klesá a při vypuzení střely z hlavně se vyrovnává s atmosférickým tlakem. Vývoj tlaku plynů má s ohledem na teplotu, druh zážehové a hnací náplně, váhu a rozměry střely jistou toleranci. Charakteristika vývinu tlaku je v podstatě konstantní a je vystižená křivkou, která je funkcí změny rychlosti pohybu střely v hlavni. Nejvyšší tlak je v místě za nábojovou komorou v délce 60 – 100 mm, kde je také hlaveň nejsilnější.

Přechodová balistika

Zkoumá zákonitosti pohybu střely bezprostředně po opuštění hlavně, pokud na střelu působí unikající plyny z hlavně. Je to zpravidla do vzdálenosti 10 až 20 ráží. Přechodová balistika se zpravidla považuje za součást vnitřní balistiky.

Vnější balistika

Zkoumá pohyb střely v prostoru po opuštění hlavně, kdy na střelu působí vnější vlivy: odpor vzduchu, gravitace, rotace atd. Dráha střely v prostoru se pohybuje po křivce kubické paraboly, ale liší se od ní a vytváří vlastní balistickou křivku (obr. 2). 

Obr. 2. Dráha střely v prostoru vytváří vlastní balistickou křivku

Více informací se dozvíte zde.