V minulém příspěvku o správném míření jsme si rozebrali důležitost tréninku, abychom ze samotného honu měli radost a užitek a předešli tak pracnému dohledávání zvěře nebo zklamání ze "znehodnoceného" úlovku. V dnešní obsáhlé části si povíme něco o nastřelování a o tom, jak vznikají rozdíly mezi tabulkami a samotnou střelbou.

Vyplatí se sledovat naše příspěvky v sekci myslivecké střelectví, kde vás seznámíme i s jednotlivými druhy zbraní, střeliva, mířidel, optikou, systémy zámků a použitím jednotlivých ráží a druhů střel na jednotlivé druhy lovné zvěře.

Rovněž uveřejňujeme tabulky střelby s balistickými hodnotami kulových nábojů a dalšími údaji, jako je váha a typ střely. Mnoho myslivců jich používá pro nastřelování svých zbraní. Někdy jsou však překvapeni některými i podstatnými rozdíly mezi tabulkami a samotnou střelbou.

Je třeba si uvědomit, že převýšení zamiřovací osy (t. j. spojnice oka, mířidel a cíle – záměrné) je v tabulkách pro mechanická mířidla 2 cm a pro optická mířidla (puškový dalekohled) je 5 cm nad prodlouženou osou hlavně před výstřelem, kterou nazýváme náměrná. Vodorovnou rovinu proloženou středem ústí hlavně nazýváme úrovní ústí. Úhel který svírá náměrná a úroveň ústí je úhlem náměru.

Při různých druzích držáků dalekohledů je i převýšení záměrné různé, tedy ne přesně 5 cm a tím vznikají i rozdíly proti tabulkám, ve kterých prakticky měřeným údajem je rychlost střely v 25 metrech (V25), měřena speciálním zařízením. Ostatní údaje jsou matematicky vypočtené. To však neznamená, že bychom k nim měli ztratit důvěru. Právě naopak. Každý myslivec by měl při střelbě vycházet z tabulek, protože mu umožňují korekci zaměrného bodu při střelbě na jiné vzdálenosti než má nastřelenou zbraň. Kdo by si chtěl vypočítat převýšení dráhy střely a další údaje, může použít návodu a přepočtových tabulek v knize Faktora a Lankaše Rukověť  - Loveckého střelectví, která vyšla v roce 1982.

Dobrým rádcem pro střelce je i Bílého kniha Lovecká střelba, která vyšla v roce 1983. Tyto knihy by neměly chybět v knihovně žádného myslivce, který loví zvěř.

Tipy pro správně míření

I když budeme mít nastřelenou zbraň přesně podle tabulek střelby a bod zaměřovací osnovy se bude shodovat se zaměřovacím bodem na těle zvířete (nejčastěji střed komory), nebudeme mít při střelbě do údolí nebo na strmý svah při polohovém úhlu větším jak 45° a vzdálenosti zvěře větší jak 100 m úspěch.

Zvěř nadstřelíme. Vyplývá to ze změny bodu zásahu, který se vyskytuje při střelbě pod velikým polohovým úhlem, který může být kladný (svah), nebo záporný (údolí) na větší vzdálenosti. Změna zásahu závisí přímo úměrně od velikosti polohového úhlu cíle – zvěři, její vzdálenosti od střelce a nepřímo úměrně od počáteční rychlosti střely a doby průletu hlavní.

Způsob míření v závislosti na prostředí

V tom případě platí pravidlo, že když střílíme do údolí, musíme střílet níže, když střílíme na svah (nahoru) musíme mířit ještě níže (tab. 1), takže musíme umístit zamířovací bod puškového dalekohledu pod zamířovací bod na těle zvířete, popřípadě jsme nuceni zamířit úplně pod tělo zvířete. Pokud střílíme na mírný svah, nebo do mírné doliny, nebude změna zásahu tak veliká. Ale při polohovém úhlu 60°a vzdálenosti 200 m a více jsou změny zásahu tak citelné, že by bylo neodpovědné vystřelit.

Tabulka 1: Velikost převýšení zásahu nad záměrným bodem v cm při různých vzdálenostech a polohových úhlech

Pro názornost uvádíme v tab. 2 velikost převýšení zásahu nad záměrným bodem v cm, která vznikla v roce 1939 v zahraničí. Podobná zkouška byla provedená i v ČSSR a potvrdila správnost výsledků. Údaje jsou převzaty od Ing. Ladislava Dřímala, který vypočetl balistické tabulky pro katalogy v ČSSR.

Pro porovnání uvádím též tabulku převzatou z knihy Lovecká střelba, str. 139: Vliv velkých polohových úhlů na odchylku středního zásahu při střelbě kulovnicí 7 x 64 a .30-06 Springfield s těžkou střelou. Odchylky jsou uváděné v cm. V čitateli v rovině kolmé na záměrnou (h) a ve jmenovateli v rovině svislé na záměrnou (h1), což vyplývá z obr. 1.

Při střelbě už pod úhlem 15° (a větším) dochází k vyrovnávání, lépe řečeno k vzpřimování dráhy střely a posunu zásahu směrem nahoru. Zvýšení zásahu na rovině se měří na kolmici k záměrné (h). Na svahu však musíme uvažovat ve svislé rovině (h1), protože zvěř se pohybuje rovněž ve svislé rovině (obr. 1, tab. 2).

Tabulka 2: Vliv velkých polohových úhlů na odchylku středního zásahu při střelbě kulovnicí 7 x 64 / .30-06 Springfield s těžší střelou

Pak platí, že zbraň, (například 7 x 57 se střelou o hmotnosti 11,2 g, o počáteční rychlosti 725 m/s při střelbě s polohovým úhlem 60° na vzdálenost 100 m) má převýšení zásahu na kolmici k záměrné h = 6 cm, pak na svislici to bude h1 = 12 cm. Tohle je jeden činitel. Další činitel, který působí na zvýšení zásahu je změna úhlu zdvihu v závislosti na velikosti polohového úhlu.

V následující části objasníme, jak se orientovat v balistických tabulkách a jak postupovat v praxi.

_{Zveřejněný text je obsažený v publikaci Tomáš Krivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.}