Každý myslivec – držitel zbraně ochotně a svatosvatě tvrdí, že zamířil přesně a vystřelil dobře. Pokud trefí špatně nebo netrefí, nejčastější příčinou je zbraň, střelivo, mířidla, poloha zvěře nebo její chování a podobně.

Můžume vás ale ubezpečit, že výrobci vyrábějí kvalitní zbraně včetně střeliva. Vinit zvěř je sobecké. Vždy nejtěžší je hledat vinu u sebe.

V tomto obšírném tématu se budeme věnovat více příspěvkům a to:

• porovnáme teorii a praxi v myslivecké střelbě, kde vysvětlíme, jak důležitá je příprava na střelnicích,
• řekneme si něco o rozdílných výsledcích v nastřelování zbraní mezi tabulkami a samotnou střelbou,
• co je uváděno v balistických tabulkách a proč neplatí, že úhel zdvihu má nulovou hodnotu,
• a nakonec si rozebereme úzkou souvislost mezi úhlem zdvihu, anatomií těla zvěře a humánností odstřelu.

Lovecká střelba a význam její teorie a vliv na praxi

Věříme, že jsme všichni úspěšně zvládli základní teorii i praxi lovecké střelby s jednotlivými druhy zbraní pro výkon práva myslivosti již v samotném kurzu, při střeleckém výcviku i při praktické zkoušce ze střelby na střelnici již jako kandidáti myslivosti. No a ti šťastnější, kteří máme částečnou možnost už jako myslivci dostat se k odstřelu zvěře jako hosté, a ti nejšťastnější, kteří jako členové mysliveckého sdružení, nebo jako myslivci a lesníci z povolání naplňujeme plán odstřelu zvěře, začínáme si postupně uvědomovat, a praxe nás o tom přesvědčuje, že správně a zejména humánně zasáhnutá zvěř s co nejmenšími ztrátami z titulu postřelení, není tak samozřejmá a jednoduchá záležitost.

Buďme odpovědnější k sobě i ke společenské hodnotě, kterou formou úlovku klademe na společný stůl celé společnosti a znovu se postupně vraťme k teorii střelby v literatuře, ale zejména k nácviku střelby na střelnici ať už svazové nebo soukromé. Nemělo by být hanbou netrefení nebo ne vždy úspěšné zasažení cvičných terčů na střelnici, neboť zde nezpůsobujeme žádnou škodu. Naopak máme možnost se ve střelbě zdokonalovat. Velkou chybou by však bylo, kdybychom tento proces zavrhli argumentujíc, že v dnešní době nemůžeme vyhazovat peníze střelbou do vzduchu nebo do papírových terčů.

Vymstí se nám to daleko větší ztrátou. Nikdo nám nenahradí střelivo, kterým jsme zvěř chybili, ztrátu času svého osobního volna, ale zejména námahu, vynaloženou na lov. A vůbec ne pak čas strávený případným dohledáváním postřelené zvěře. V konečném důsledku nám osobně vzniká nemalá finanční ztráta v souvislosti s organizací lovu a společnosti vzniká nenahraditelná ztráta společenské hodnoty i finanční hodnoty, kterou jsme znehodnocením „úlovku“ způsobili.

Je zajímavé, že vynikající střelci našeho svazu, kteří dosahují téměř absolutní výsledky na střelnici, ale i velmi vysokou úspěšnost střelby při lovu zvěře, zastávají názor, že stálý trénink na střelnici i přímo v revíru je samozřejmostí a přezkoušení kulové zbraně před lovem nutností. Jsou však i tací, kteří dokáží „nastřílet“ neuvěřitelné množství zvěře v rámci různých debat po honu, na kterém postřelili nebo vůbec netrefili ani to, co šlo přímo porazit na střeleckém stanovišti.

Proklamovaným názorem těchto také myslivců je, že jsou překvapeni v intencích úvodu této kapitoly. Podle názoru schopných střelců, by si měl být myslivec jistý svým výstřelem. Absolutně to platí pro střelbu z kulové zbraně. Jestliže máme pochybnosti o úspěšnosti zásahu, raději nestřílejme a počkejme na příhodnější okamžik. To je zvláště důležité při mimořádných okolnostech, zejména při složité korekci zaměřovacího bodu, při střelbě na pohyblivý cíl za ztížených podmínek nebo při střelbě pod velkými polohovými úhly, nejčastěji na strmý svah nebo do údolí.

V příštím pokračování si řekneme něco o rozdílných výsledcích v nastřelování zbraní mezi tabulkami a samotnou střelbou.

_{Zveřejněný text je obsažený v publikaci Tomáš Krivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.}