Malorážka je dlouhá zbraň s drážkovaným vývrtem hlavně pro kulový náboj ráže .22, t. j. 5,6 mm s okrajovým zápalem a olověnou střelou.

• Podmínky pro držení a nošení zbraní a střeliva k této zbrani ustanovuje zákon!

Spárkatou zvěř je možné střílet jen kulovnicí s takovou ráží, jejíž nábojnice je delší než 40 mm a má středový zápal. Střílet tuto zvěř broky je zakázáno. Vyjímečné je možné střílet brokovnicí a to pouze jednotnou střelou divočáky.

V minulosti bylo držení a nošení malorážek omezené přímo ze zákona. Jedna malorážka na jednoho z členů myslivecké stráže, pokud byla podle usnesení členské schůze na ochranu zvěře nevyhnutelná. Jedna malorážka pro mysliveckého hospodáře revíru na ochranu zvěře a jedna malorážka pro držitele loveckého dravce.

Pokud byl držitelem dravce myslivecký hospodář nebo myslivecká stráž, měl nárok pouze na jednu malorážku.

Další omezení bylo schváleno nejvyššími orgány národních mysliveckých svazů (UV ČMS a UV SPZ) ve „Směrnicích o používání loveckých střelných zbraní a střeliva“, které schválili i národní ministerstva vnitra a zemědělství v Čechách roce 1976 a na Slovensku v roce 1977.

Uvedené směrnice vymezovaly:

• a) držení užívání a používání střelných zbraní a střeliva pro přípravu uchazečů o první lovecký lístek,
• b) držení a používání malorážek organizačními složkami a členy mysliveckých svazů,
• c) držení a používání malorážek mysliveckými závodními střelci.

Jednotlivé okresní výbory ČMS a SPZ mohly vlastnit nejvíce pět malorážek (jednovýstřelové nebo opakovací) a mohly mít v době výcviku uchazečů stále obnovovanou zásobu nejvíce 400 kusů malorážkových nábojů .22 Long Rifle.

Pokud šlo o držení a nošení malorážek mysliveckými závodními střelci platilo, že okresní oddělení VB podle místa trvalého bydliště vydávalo povolení ke koupi, držení a nošení malorážky na základě doporučení příslušného OV mysliveckého svazu tomu, kdo každý jarní až podzimní měsíc pravidelně cvičil střelbu z malorážky na lovecké terče na uznané střelnici a každoročně se zúčastnil okresního přeboru ČMS a SPZ v kulovém trojboji ve střelbě malorážkou a kulovnicí na lovecké terče.

Podle střeleckých řádů obou národních mysliveckých svazů na okresních přeborech v kulovém trojboji se střílelo malorážkou 10 ran na terč lišky ve stoje, bez opory s mechanickými mířidly na 50 m. Kulovnici s puškovým dalekohledem (maximální zvětšení 4 x) 10 výstřelů na terč srnce ve stoje s oporou o volně položenou dřevěnou tyč na vzdálenost 100 m, a kulovnici bez optiky, jen s mechanickými mířidly 10 výstřelů ve stoje bez opory na terč divočáka na 100 m. Celkem bylo možné nastřílet 300 bodů.

Na vyšších přeborech v kulovém trojboji, t. j. na oblastních, ústředních a přeboru FV mysliveckých svazů ČSSR se střílelo malorážkou 2 x 10 výstřelů na terč lišky a po 2 x 10 výstřelů na terč srnce a divočáka kulovnicí. Celkem 600 možných bodů. Na každých 10 výstřelů na jednotlivý terč byl časový limit 6 minut (obr. 1).

Z uvedeného vyplývá, že malorážka se v myslivosti používá víceúčelově při praktickém střeleckém výcviku a praktické zkoušce ze střelby uchazečů o první lovecký lístek a na rekreační tréninkovou a závodnickou střelbu na střelnicích.

Přímo ze zákona se používá na ochranu užitkové zvěře odstřelem škodné zvěře a též na lov trofejové malé srstnaté a pernaté zvěře. Proto nemůžeme souhlasit s klasifikací malorážky jako nelovecké zbraně, jak to některé publikace o malorážkách udávají.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.