Pro myslivce, kteří se vážně zajímají o střelbu z kulovnice, je znalost balistických hodnot jednotlivých ráží pramenem poučení. Předpokladem však je, aby se alespoň populárně seznámili se základy balistiky.

Balistické tabulky (vypočítal hlavní balistik Ing. Ladislav Dřímal, Brno) poskytují přehledně všechny potřebné hodnoty nábojů a střel, kterými je charakterizován výstřel určitého náboje z určité, ale ne libovolné zbraně. Je důležité upozornit na to, že hodnoty uvedené v tabulkách nemohou být hodnotami absolutními. Nejsou to však ani hodnoty teoretické, protože výpočtům předcházela důkladná střelba a experimentální měření, kterými bylo nutné ověřit základní údaje pro výpočty. Případné přezkoušení tabulkových hodnot jednoduchým střeleckým pokusem nemusí dát stejné výsledky. Každý pokus ovlivňují různé okolnosti. Nejen jiná zbraň (změny ve vnitřní konstrukci hlavně včetně její různé délky a způsobu zapažbení), různá teplota a váha vzduchu, ale i další tzv. denní vlivy, použití nábojů jiných výrobců a konečně rozptyl základních balistických hodnot nábojů. Proto při uplatnění jednotlivých nábojů v praxi nehovoříme jen o určité ráži kulového náboje samostatně, ale vždycky ve spojitosti s konkrétním druhem zbraně a délkou její hlavně. Tabulky dávají správný přehled o zakřivení dráhy střely, což je pro myslivce nanejvýš důležité, protože při lovu se nikdy nenaskytne příležitost, aby právě střílel na vzdálenost, na kterou má svoji zbraň nastřelenou (ONV).

Tabulky uvedené v této knize jsou skvělým a věcným pomocníkem při rozhodování a volbě kulového náboje, protože pomocí všech uvedených číselných údajů je možné lehce porovnávat jejich jednotlivé druhy. Když se porovnají rychlosti Vo, V100 a V300, lze vypočítat úbytek rychlosti střely se zvětšující se vzdáleností. Například mezi dvěma náplněmi nábojů 6,5 x 57 je velmi nápadná rozdílnost počátečních rychlostí. Rozdíl mezi rychlostmi Vo a V300 je u 10,3 gramové střely 242 m/s, tedy úbytek z původních 742 m/s na 500 m/s. Střela o hmotnosti 6 g ztratila na stejné dráze 376 m/s z původních Vo 1000 m/s (V300 = 624 m/s). Z toho vyplývá, že těžší střela si při menší ztrátě rychlosti zachová větší množství pohybové energie a tím i ranivost (131 kpm) oproti lehčí střele (119 kpm). Střela s větší počáteční rychlostí (Vo 1000 m/s) se setkává při letu vzduchem s větším odporem a proto i větší ztrátou rychlosti a snížením pohybové energie, ale správnou volbou počáteční rychlosti ještě stále zůstává dostatečná zásoba dopadové energie, schopné dostatečně velké deformační práce v těle zvířete. Při případné kontrolní zkoušce tabulkových hodnot se může stát, že dojde k trochu jiným výsledkům, zejména při požití některého z dalších druhů střel tohoto náboje. Když se při zkoušce (nejlépe z nastřelovací stolice nebo stojanu) objeví rozdíly, nebudou podstatné. Doporučujeme však používat při lovu ten druh střely, na který byla zbraň nastřelena. Dále před lovem přezkoušet nástřel tak, aby nám zůstali na samotné ulovení kusu 3 až 4 náboje, kterými byla zbraň přezkoušena. Při větší spotřebě je nutné dbát na to, aby náboje byly stejné série.

Více informací se dozvíte zde.