Chabé, ale prokazatelné náznaky lovu s dravými ptáky byly objeveny na kamenných náhrobcích v Indii z doby, kdy bojovné kmeny Árijců asi v polovině 2. tisíciletí před n. l. vpadli ze Střední Asie do Indie. To potvrzuje hypotézu, že pravěké indické sokolnictví má svůj původ v Asii.

Podle Brehma - slavného autora více svazkové knihy "Život zvířat", umění cvičit sokola na lov bylo známé již před 2400 lety. Z těch dob pocházejí první písemné záznamy z Indie a Číny, kde bylo sokolnictví velmi oblíbené a dodnes si zachovalo vysokou úroveň.

Indové byli mistři v krocení divokých zvířat. Zkrotili bůvoly, slony ale i lvy, tygry a zejména gepardy, kteří byli velmi užiteční při lovu antilop a gazel.

Zajímavé bylo, že napůl zkrocený gepard se na místo lovu dopravoval na voze, přičemž mu oči stejně jako cvičenému sokolovi zakrývala kožená čepice. Sundali mu ji, až když byl na dohled k potenciální kořisti, na kterou ho vzápětí vypustili.

Více informací se můžete dozvědět zde.