Káně bělochvostá je větší a mohutnější než káně lesní (Buteo buteo). Má širší křídla a i patice ručních letek je výrazněji prstovitě roztažená. Ve zbarvení peří převažuje rezavá barva, jen hlava je světlá. Rezavý ocas je většinou bez příčných pásů. Délka těla je 60 až 65 cm. Rozpětí křídel dosahuje 130 až 155 cm a průměrná hmotnost samce je 1100 g a samice 1300 g.

Tento dravec pochází ze Střední Ameriky. Žije v teplejších stepních, polopouštních a pouštních oblastech - od severu Afriky přes jihovýchodní Evropu až po střední Asii. Nepravidelně zaletuje i k nám. V souvislosti se současnými klimatickými změnami se areál výskytu tohoto káněte rozšiřuje na sever. Několik párů už hnízdí v Maďarsku, takže je jen otázkou času, kdy zahnízdí i u nás.

Kořist loví z klouzavého letu nebo útočí z vyvýšených míst. Jeho potravou jsou hraboši, křečci, syslové, ale i plazi a větší hmyz. Pohlavně dospívá ve druhém až třetím roce. Hnízdiště obsazuje koncem března až začátkem dubna. Hnízdo si staví ve skalách a ojediněle i na stromech. V dubnu samice snese 2 až 3 bílá vejce s hnědými skvrnami s hmotností v průměru 73 g, na kterých sedí 33 až 35 dní. Mláďata krmí oba rodiče 40 až 50 dní. 

Vzhledem ke způsobu lovu a potravní specializaci se káně bělochvosté při sokolnických lovech nepoužívá. Na sokolnickém dvoře v zámeckém parku v Lednici na jižní Moravě v rámci programu pro návštěvníky loví zajíce. 

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: SOKOLNICTVÍ – 2. díl: Naši dravci a sovy, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.