
Čeští vědci se historicky poprvé významně podíleli na klíčové strategii ochrany zubra evropského
Únava, bolesti hlavy, poruchy spánku, oslabená imunita. To jsou jedny z reálných dopadů pravidelné změny času na člověka. Energetické úspory, kvůli kterým bylo střídání takzvaného zimního a letního času zavedeno a desítky let zdůvodňováno, přitom nepřináší.
Příroda se pomalu probouzí ze zimního spánku a s příchodem jara se můžeme v přírodě setkávat s prvními mláďaty. Mezi prvními vyvádí svá selata bachyně prasete divokého. Říje, myslivecky chrutí, probíhá od listopadu do ledna a po úspěšném říjném aktu je bachyně plná 16 až 17 týdnů. Následně pak metá v loži 4-8 selat. Vlivem současných vysokých početních stavů č...