banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Lovná zvěř

Jezevec lesní

Jezevec lesní | (Meles meles)

Lovná sezóna:
Jezevec lesní | 01.09 - 30.11

Myslivecké pojmenování

  • samec: jezevec; samice: jezevčice; mládě: jezevče

Lidové pojmenování

  • kmotr, strýc, samotář, poustevník
  • O historii a původu se více dozvíte zde.
  • Mysliveckou mluvu si můžete přečíst na tomto odkazu.

Jezevec žije v celé Evropě v lesnatých oblastech od nadmořské výšky 700 m. V horách ho lze potkat i ve výšce 2 000 m. Miluje listnaté nebo smíšené lesy, kde upřednostňuje okraje lesů, remízky s houštinami sousedící s pastvinami a poli. Často se usadí i v sadech a parcích s křovinatým podrostem. To však jen v tom případě, že si tam může vyhrabat doupě. Vyhýbá se mokrým lužním lesům a rovinatým nezalesněným oblastem. Jezevec má dlouhé zavalité tělo s krátkýma silnýma nohama, na kterých má dlouhé drápy přizpůsobené na hrabání. Délka těla dosahuje 85 cm a ocas může být dlouhý až 15 cm. Hmotnost jezevce kolísá podle ročního období. Na jaře váží kolem 7 - 8 kg, ale koncem podzimu, před ulehnutím na zimní odpočinek, mívá až 17 kg, někdy i více. Charakteristická je černo bílá hlava jezevce. Černé pruhy jsou po obou stranách hlavy, od čenichu přes oči až za uši. Boky hlavy, vnější okraje boltců i pás od nosu středem čela na vrch hlavy až do zátylku jsou bílé. Krk, nohy a břicho má černé. Na zbytku těla je srst hnědošedá se stříbrným leskem. I když chůze jezevce vypadá těžkopádně, umí velmi dobře běhat a v nebezpečí rychle mizí ve svém doupěti. Při svých toulkách lesem využívá lesní cestičky a stezky a za noc nachodí i 5-6 km. Obvykle se zdržuje jen v okruhu 2 km od svého doupěte. Jeho stopa je charakteristická otisky dlouhých drápů. Své obvyklé trasy a chodby doupěte si značkuje výměšky pachové žlázy, které mají svůj význam i v období páření. Má dobrý čich a sluch, zrak je ale slabší.

Jezevec žije výlučně nočním životem. Den prospí ve svém podzemním doupěti, které si vyhrabává na svazích s hlinitou půdou. Podzemní chodby vedoucí do doupěte jsou velmi rozvětvené a navzájem propojené - hotový labyrint. Jejich délka bývá i více než desítky metrů. Obývací brloh bývá někdy v hloubce až 5 m. Každoročně na jaře si ho vystýlá trávou a listím. V takto vybudovaných hradech, jak se jim říká, žijí někdy bez vzájemného rušení i tři generace jezevců. Někdy je tam v podnájmu dokonce i liška. Za úplné tmy vychází jezevec za potravou. Před doupětem chvíli větří a otřásá si kožich od zeminy. Pak jde většinou svými pravidelnými stezkami hledat něco na zub. Je všežravec, ale základ jeho potravy tvoří žížaly, které si vyrývá svým malým rypáček ze země. Při vyhledávání potravy si pomrmlává, mlaská a fouká. Požírá i hmyz, hlemýždě, žáby, myši, hraboše, ježky a ptáky hnízdící na zemi. Rád vyhrabává zemní vosy a sršně a nepohrdne ani zdechlinami. Z rostlinné potravy jsou to kořínky rostlin, lesní ovoce, žaludy, bukvice a houby. Na poli rád hoduje na bramborách, kukuřici i jeteli. Jezevci se páří na jaře, v létě a dokonce i na podzim. Vývoj oplodněného vajíčka v děloze však začíná až v prosinci. Jen v době páření je lze potkat i přes den. Tehdy vydávají vřískavé zvuky. Začátkem zimy jezevci zaléhají do svých doupat k zimnímu odpočinku, který trvá 3 až 4 měsíce. Často však tento zimní spánek přerušují a za teplejších nocí vycházejí na krátké procházky v okolí doupěte.

Koncem zimy jezevčice vrhá v doupěti 2 až 5 mláďat, která dosahují hmotnosti nejvýše 130 g. Oči se jim otevírají po třech týdnech. Matka je kojí asi 8 týdnů a pak je krmí ještě nějaký čas natrávenou potravou. Z doupěte začínají mladí jezevci vycházet v červnu, kdy už sami přijímají potravu. Zimují ještě spolu s matkou a rodina se rozpadá na jaře, kdy mladí jezevci pohlavně dospívají. V přírodě se dožívají věku 12 až 15 let. Člověk se v přírodě zřídka setká s jezevcem, žije totiž samotářský noční život, proto se nazývá poustevníkem. Kdysi byli jezevci velmi pronásledováni kvůli podkožnímu tuku. V pozdním podzimu se ho z jednoho jezevce dalo získat až 6 kg. Připisoval se mu léčivý účinek. Pro svou jemnost má tento tuk význam ve farmacii, kde ho používají jako surovinu pro výrobu léčivých mastí. V přírodě je nepřítelem jezevce jen vlk a rys. V bažantnicích není jezevec vítaným hostem, neboť zde může nadělat velké škody na bažantích násadách i vylíhnutých kuřatech. Tam je povolen celoroční odstřel. 

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz

Jezevec lesní
banner right
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tímto souhlasíte. Rozumím