Původním domovem daňka je oblast východního středozemí a Malé Asie. Odtud se už ve středověku začali daňci dovážet do parků a obor evropských států jako okrasná zvěř. Původně u nás byla daňčí zvěř chována až do minulého století výhradně v oborách (Březka, Hluboká, Opočno, Lány aj.). První záznam pochází z roku 1465 z Podivice na Vyškovsku. Od roku 1548 byli daňci chováni také v pražské Královské oboře ve Stromovce. Když se přemnožili, byli vypuštěni do volné přírody, kde ale dlouho nepřežili. V současnosti se stavy daňků v oborách i volné přírodě mírně zvyšují.

Daněk je menší než jelen. Dosahuje délky těla 130 až 165 cm, jeho výška je 80 až 110 cm a hmotnost 50 až 90 kg. Daněly bývají menší, váží od 30 do 50 kg. Zbarvení dančí zvěře bývá žluto, červeno až tmavě hnědé s výraznými bílými skvrnami v podélných řadách a s tmavším pásem na zádech. Barva je ovlivněna především okolím, ve kterém se pohybují. V zimě je srst šedohnědá, skvrnitost ustupuje nebo se úplně ztrácí. Břicho, vnitřní strana nohou a zadek jsou bílé. Nápadný je cca 19 cm dlouhý, černě lemovaný ocas (kelka), který má na konci prodlouženou štětku srsti a od spodu je bílý. Zvěř s ním téměř nepřetržitě pohybuje a při útěku ho drží vztyčený. I na předkožce pohlavního údu (žíly) má dlouhý hrozen srsti.

Více informací se můžete dozvědět zde. 

Husa divoká (Anser anser), která je předkem naší domácí husy, je největší ze všech hus a dosahuje hmotnosti 3 až 4 kg. Staří houseři mohou mít i nad 5 kg. Rozpětí křídel je až 170 cm. Zbarvení je u obou pohlaví stejné a to šedohnědé, na vrchní části těla tmavší, spodek těla je světle šedý. Křídla a ocas jsou tmavé a konec ocasu je bíle lemovaný. Hrubý zobák je oranžové barvy a zakončen bílým nehtem. Poměrně dlouhé běháky jsou růžové, mladí jedinci je mají šedohnědé. Mezi prsty mají plovací blánu. Husa divoká žije po celý život v trvalém páru. Páry se tvoří již během první zimy, ale obvykle pak ještě 1 až 2 roky žijí spolu bez hnízdění. Při páření samec plave kolem husy, noří hlavu s krkem do vody a odhání ze svého okolí ostatní housery i husy. Přitom se dorozumívají navzájem hlasitým „gágaga“. Páření probíhá na jaře na vodě. Hnízdo bývá poměrně velké na kupách rákosů nebo na starých vrbách u vody. Husa snáší koncem března 3 - 8 vajec, na kterých sedí 28 dní. V té době se samec zdržuje blízko hnízda a v nebezpečí oba brání hnízdo údery křídel a štípáním zobákem. Vylíhlá housata po 2 dnech opouštějí hnízdo a po 10 týdnech již létají. O jejich výchovu se starají oba rodiče až do společného podzimního odletu. Potrava hus je výlučně rostlinná: trávy, byliny, obilniny, brambory.

Více informací se můžete dozvědět zde.

Ilustrační foto: Obora Budyně