banner top
WM Hunting logo

Česká republika

Header image

Zpravodajství

Přikrmování a výživa srnčí zvěře

Přikrmování a výživa srnčí zvěře

Zákon o myslivosti č.449/2001 Sb. ukládá uživatelům honitby zajistit přikrmování zvěře a to v „době nouze“.

Srnčí zvěř je naší nejrozšířenější zvěří spárkatou, proto je tato otázka vždy aktuální a v odborných článcích se jí věnuje zvyšující se pozornost. Názory na správné přikrmování a výživu srnčí zvěře se samozřejmě liší.

V naší myslivecké společnosti je zakořeněn systém jednorázového týdenního přikrmování, který staří myslivci neustále propagují a nechtějí se podvolit novým vědeckým poznatkům v této oblasti. Je třeba si v první řadě uvědomit, že krajinný ráz a systém zemědělství prošel v posledních letech velikou „revolucí“ a podmínky pro život spárkaté zvěře jsou dosti odlišně od minulého století.  Tzv. „doba nouze“ není jen zimním obdobím s vrstvou sněhu, ale jedná se o období, kdy zvěři vlivem klimatických podmínek a zemědělství rychle ubývá dostatek hodnotné přirozené potravy. V takovém to období je nutné zajistit dostatečné množství krmení nejlépe s nepřetržitou pestrou nabídkou pro srnčí zvěř. V našich honitbách ovšem není zastoupena pouze srnčí zvěř. Snahou je tedy zajistit dostatečné množství krmení pro srnčí zvěř. Je nutné provést taková opatření, aby krmení nezkonzumovala např. dančí a černá zvěř. Vhodné je pro tyto druhy zvěře mít krmná zařízení zvlášť.   

Abychom mohli správně nastavit systém přikrmování srnčí zvěře, musíme nejprve pochopit složitou funkci trávicí soustavy přežvýkavců. 

Složitý žaludek se tak skládá ze tří předžaludků  (bachor, čepec, kniha) a samotného žaludku (slezu).  Srnčí zvěř není vyživována přímo potravou kterou přijímá, ale tím co dokážou s potravou udělat mikroorganismy žijící v bachoru.

Základem správného přikrmování je kvalita a způsob předkládání samotného krmiva. Vše by mělo být dieteticky nezávadné, bez plísní, vlhkosti, čerstvé a bez nežádoucích nestravitelných částic. Krmivo se musí nejen správně připravit, ale také správně uskladňovat. Krmivo by mělo být předkládáno na suché kryté místo nikoliv pohozené v přírodě. Důležité je neopomenout tato místa pravidelně asanovat a to vždy po ukončení přikrmování. Krmná dávka by neměla být celosezónně monotónní, což by velice škodilo složitému systému trávicí soustavy přežvýkavců. Přikrmování a přechod na jednotlivé druhy krmení musí být postupné a nenárazové. Mikroflóra v bachoru si musí na určitý druh krmiva nejprve zvyknout, což rozhodně není jednodenní proces.

  • K přikrmování a výživě srnčí zvěře používáme sůl, krmiva objemová, dužnatá, jadrná a minerální doplňky stravy. 

Atraktivní objemové krmivo lze připravit pomocí sušeného sena vojtěšky a jetele. Toto krmivo je velice dieteticky vhodné a zaručuje příznivou funkci bachoru. Rostliny se musí sklízet v prvotní růstové fázi, těsně před započetím kvetení. Seno má v tomto růstovém období zachováno nejvíce nutričně hodnotných látek. Srnčí zvěř dává, v období nouze, přednost spíše jadrnému krmivu a seno v krmelci často zůstává po celou dobu přikrmování. Z praktického hlediska doporučuji udělat ze sušeného sena řezanku o velikosti cca 5 cm.

Takto připravené seno pak předkládáme smíchané s jadrným krmivem do koryt krmelce. Velice přínosné je předkládání letniny. Jedná se především o sušené mladé letorosty maliníku a listnatých dřevin, které se připravují začátkem léta. Z listnatých dřevin se nejvíce doporučuje letnina z javoru babyky, lísky, dubu a habru. Při dodržení správného postupu sušení je velmi vhodné využít k přikrmování srnčí zvěře malvice jeřábu sladkoplodého (jeřabiny). Ty jsou nadprůměrně nutričně hodnotné, s vysokým podílem vitamínu C. Pro své vlastnosti jsou cenným přínosem ke správné funkci zažívacího traktu.

Jadrná krmiva se v dnešní době úspěšně doplňují granulovanou komplexní krmnou směsí. Výhodou této směsi je její nadprůměrná výživová hodnota s obsahem všech potřebných výživových látek, jakými jsou bílkoviny, vitamíny a minerály. Uživatelé honiteb si mohou u výrobců minerálního krmiva přesně objednat složení krmné směsi a to v závislosti na nedostatku výživových látek v dané honitbě. Nevýhodou těchto směsí je jejich vyšší finanční náročnost. Nejvíce využívané jadrné krmivo je v našich honitbách oves. Ten má příznivé dietetické účinky i přes jeho vyšší obsah tuku. Společně s ovsem se doporučuje připravit krmnou směs doplněnou ječmenem. Ječmen zaručí doplnění vyššího obsahu energie krmné směsi. Atraktivním jadrným krmivem je pro srnčí zvěř zrno kukuřice. To lze předkládat v celku i ve směsi zlomků. Přikrmování pomocí pšenice se nedoporučuje. Pšenice má sice vysoký obsah energie, ale také vysoký obsah lepku, který působí negativně na zažívací trakt srnčí zvěře.

Dužnatá krmiva jsou nedílnou složkou přikrmování srnčí zvěře a to hlavně pro svůj vyšší obsah energie a vyšší obsah vody. Jejich nadměrný jednorázový příjem ale vyvolává acidózu (překyselení) bachoru. Proto se musí s jejich předkládáním začínat pozvolna, v menších krmných dávkách. Důležitý je také způsob skladování dužnatých krmiv, které nesmí být vystaveny plísním a nízkým teplotám. Nejvhodnější je uskladnění o teplotě 3-5°C. Dle shora uvedených důvodů je nutné zajistit optimální množství překládaného dužnatého krmiva, které bude zvěří včas zkonzumováno.

  • V našich honitbách se nejvíce předkládá krmná řepa, krmná mrkev, topinambury, jablka, hrušky, jablečné výlisky a krmná kapusta. Právě krmná kapusta je velice vhodná pro svůj vysoký obsah karotenů. Srnčí zvěř zprvu pohlíží na velikosti dužnatých krmiv dosti nedůvěřivě. Proto je dobré přizpůsobit velikost jednotlivých kusů nakrájením na menší kousky. Takto připravené krmivo je pro srnčí zvěř mnohem atraktivnější.     

Silážová krmiva určitě nejsou na škodu, jsou důležitým zdrojem vody zejména v zimním období. Jedinou nevýhodou je náročnost samotné přípravy a náročnost způsobu uskladnění.

Sůl se v dnešní době předkládá v podobě kamenného kusu a v podobě kostek obohacených o minerální látky. Všechny podoby soli by měla mít srnčí zvěř k dispozici neomezeně po celý rok.  

 

Účelem tohoto článku rozhodně není vytvořit univerzální klíč ke správnému přikrmování srnčí zvěře. Jedná se o průřez spektrem publikovaných vědeckých prací a odborných článků uveřejněných v posledních letech. Celá problematika je pak doplněna o vlastní praktické zkušenosti získané chovem srnčí zvěře v našich honitbách.

Každý myslivecký hospodář a funkcionáři mysliveckých spolků, by se neměli bránit novým výsledkům vědeckých výzkumů, měli by se s vědeckými poznatky seznámit, porovnat se svými zkušenostmi z honiteb a vytvořit si vlastní úsudek o tom, jak o naši srnčí zvěř správně pečovat.

 

 

Ilustrační foto: Vladislav Šrajbr

banner right