Rys je největší evropská kočkovitá šelma, která však byla již ve větší části Evropy stálým pronásledováním vyhubena. Díky celoroční ochraně se zachoval tento malý karpatský tygr i v naší přírodě a díky umělému vysazování jeho stavy stoupají. Zavalité tělo rysa dosahuje délky kolem 100 cm, výška v kohoutku je kolem 70 cm a hmotnost průměrně 25 kg. Vyskytují se však i jedinci s váhou až 35 kg. Samice jsou vždy o něco menší i lehčí. Pro rysa jsou typické bělavé licousy (lícní vousy) na tvářích. Špičaté stojící boltce jsou ukončené asi 4 cm dlouhými černými štětičkami. 

Ocas (chvost) je dlouhý asi 20 cm a v poslední třetině je černý. Zbarvení těla bývá značně proměnlivé, od žlutočervené až po zrzavou. Po celém těle jsou roztroušené červenohnědé skvrny, které mají někteří jedinci více či méně výrazné. Výjimečně se vyskytují jedinci bez těchto skvrn. V zimě bývá tato skvrnitost méně výrazná v porovnání s létem, spodek těla a vnitřní strany nohou jsou bílé. Mohutné a silné tlapy na nohou umožňují velmi dobrou pohyblivost i ve vysokém sněhu bez výrazného propadání. Jejich stopa je kulatá a měří 8 až 10 cm, bez znatelných drápů, které rys při pohybu zasouvá do pochev. Při klusu jsou stopy v jedné čáře, jen při přikrádání ke kořisti se kříží. Rys je nejvíce rozšířen v lesních komplexech středních poloh, ale zjevuje se i v kosodřevinovém pásmu. Jen zřídka schází do lesů nižších poloh. Obzvláště miluje skalnaté lesní terény a teplé jižní stráně. Jeho revír je dost rozsáhlý. Značkuje si ho močí a nesnáší v něm žádnou konkurenci.

Více informací o rysovi se můžete dozvědět zde.

Vydra říční patří k našim šelmám lasicovitým. Jako jediný zástupce čeledi lasicovití (Mustelidae), žije obojživelným životem.

Studiu života vyder je bohužel věnována malá pozornost. Přitom právě tato šelma je důkazem toho, že v přírodě má vše nějaký význam a nic se tam neděje samovolně. Ctí totiž zákony přírody a zákony o zachování druhu. Při svém výskytu na březích potoků a říček, ale občas na březích rybníků, nikdy neloví tak, aby byl narušen kmenový stav ryb, na jejichž potravě je závislá. Což se u jiných predátorů říci nedá. Pokud je aktuální stav ryb malý, vydra omezí rozmnožování a kladení mláďat, leckdy se ani žádný vrh neuskuteční.

O historii vydry se dozvíte více zde a mysliveckou mluvu si přečtěte na tomto odkazu.

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz