Vydra říční patří k našim šelmám lasicovitým. Jako jediný zástupce čeledi lasicovití (Mustelidae), žije obojživelným životem.

Studiu života vyder je bohužel věnována malá pozornost. Přitom právě tato šelma je důkazem toho, že v přírodě má vše nějaký význam a nic se tam neděje samovolně. Ctí totiž zákony přírody a zákony o zachování druhu. Při svém výskytu na březích potoků a říček, ale občas na březích rybníků, nikdy neloví tak, aby byl narušen kmenový stav ryb, na jejichž potravě je závislá. Což se u jiných predátorů říci nedá. Pokud je aktuální stav ryb malý, vydra omezí rozmnožování a kladení mláďat, leckdy se ani žádný vrh neuskuteční.

Historie lovu a chovu vydry říční není nikterak bohatá. Je to zapříčiněno tím, že v archivech velkostatků a panství se do doby 16. století významné záznamy nedochovaly. Hovořilo se tak pouze o loveckých nástrojích jakož to inventáře rybářských náčiní. Roku 1616 jsou dochovány záznamy z panství Chlumec nad Cydlinou, kde se dovídáme o vydřích sítích. Takové sítě byly přizpůsobeny na důsledný lov vydry. Jednalo se o sítě, které dokázaly pokrýt určené místo na řece a uzavřít ho shora i zdola. Lovci tak vehnanou vydru do sítě mohli uzavřít pomocí zdrhovací šňůry.

Dále se dala vydra lovit pomocí tzv. vydří vidlice. To byl dlouhý trojzubec za jehož pomocí se vydra v noře ubodala. V myslivecké mluvě se může setkat s pojmem vydrař. To byl lovecký pes používaný k lovu vyder. Jednalo se především o anglické plemeno zvané otterhaund. Pro Angličany byl lov vyder oblíbený sport. Vydrař se totiž dokázal hravě za vydrou potopit i pod vodu, čož není u loveckých psů dosud vídané. V naší zemi se o uvedeném plemenu mnoho nemluví. Pro lov vyder naši myslivci používali spíše plemena irský a hladkosrstý teriér.

Častější metodou lovu vydry byl lov za použití speciálních vydřích želez. Ta se kladla většinou pod vodní hladinu. Na vodní hladině pak byl uchycen spoušťový mechanismus v podobě natažené struny. Vydra má velice dobře vyvinutý čich, proto musela být železa důkladně očištěna od lidského pachu (kyseliny máselné), nejlépe předem vyvařena ve vroucí vodě.  

Ulovit vydru bylo souzeno pouze zkušeným lovcům a znalcům přírody. Lovec musel velice dobře znát terén, chování vydry, její výskyt a trasy pohybu. Musel spoustu času trávit u vody a sledovat důkladně vydří stopy. Odměnou mu za to byl nejen lovecký zážitek, ale hlavně kvalitní žádoucí kožešina. Archivní zmínka nás tak přivádí k honci jménem Jan Kodet z Tejřovic. To byl dle dochovaných záznamů pravý lovec vyder. Svůj rajón měl na řece Mži. Tak se původně nazývala řeka mezi Plzní a Zbraslaví až po soutok s Vltavou.

Historickou událostí v lovu vydry byl hon pořádaný knížetem Fürstenberkem na křivoklátském panství. Celý hon byl léta předem připravován. Vydry byly hájené a v říčních březích byly vybudovány umělé nory. Celou událost samozřejmě připravoval Jan Kodet. Vše bylo určeno k pozvání rakouského korunního prince Rudolfa. Ten opravdu na vydří lov přijel společně s hrabětem Mitrovským. Výsledek lovu však nebyl historicky zdokumentován. Jedním z posledních známých lovců vyder byl pan Beránek v Netolicích. Právě on v padesátých letech ulovil na Blanici třináctikilovou vydru, která se stala součástí sbírky městského muzea ve Vodňanech. Lovit vydru střelnou zbraní se neshledávalo s kladným výsledkem. Vydra střelená brokem většinou lovcům zmizela ve vodní hladině či spleti složitých nor.

Vydry byly vždy pronásledovány hlavně rybáři. Známý je výrok z konce 19. století „Smrt vydrám“, který pronesl prof. A.Frič nebo někdo z jeho pracovního okolí. Industrializace naší krajiny vydrám také moc neprospěl. Vodní toky byl znečišťovány průmyslovými a zemědělskými odpady. Vydra je zvíře tekoucích vod a výstavba umělých hlubokých nádrží, které znamenali konec přírodní migrace života po řece, jejímu životu příliš neprospývala.  V dobách 1. ČSR se za vydří kožešinu platila nemalá suma, což také vedlo k nemalému úbytku vydry z naší přírody.

Mysliveckou mluvu vydry říční si můžete přečíst zde.

ZDROJ:

Andreska J., Andresková E., - Tisíc let myslivosti

Rakušan C. a kolektiv – Myslivecký slovník naučný

Kovařík J., Rakušan C. – Myslivecká mluva

Ilustrační foto: fotobanka.samphotostock.cz