V přírodě nyní můžeme pozorovat páření - honění Vlků, které probíhá od ledna do února. Vlčice je po úspěšném aktu březí 9 týdnů a následně vrhá zpravidla 3-5 vlčat. 

Vlk obecný je původním obyvatelem území celé Evropy. Jelikož byl vždy člověkem pronásledován a loven, jsou dnešní početní stavy vlků ve střední Evropě malé. Tomuto stavu se nelze ani divit. Vlk je největší šelmou psovitou žijící na našem území. Pro myslivce a chovatele zvěře byl vždy nezvaným predátorem, který lovil vysokou, srnčí i černou zvěř pomocí štvanice. Věčně pronásledovaný vlk se tak začal vyhýbat území, které bylo obydleno člověkem.

Z dochovaných historických pramenů je patrné, že početní stavy vlka na našem území byly kolísavé již v době středověku. Proti vlkům chránili zemědělci svá stáda pomocí oplocení, ale pokud nastala doba nouze o potravu, vlčí smečka se nezastavila před ničím. Například na Moravě se pohybovala smečka hladovějících vlků v okolí hradu Buchlov, v roce 1044.

Zkušenosti s vlčí populací měl i lovecký personál na Rožmberském panství. Jak je patrné z listu Rožmberského úředníka na panství Vimperk Jana Černého z Vinoře, který píše dne 13.1559 Jakubu Krčínovi zprávu:

„Jest mi oznámeno, že by vlci sehnali 4 jeleny do jedný leči. K těm přibyli ještě dva a tak jest jich pospolu šest. Postavuji se vlkům a nebojí se jich. Rozuměti, že jsou v dosti malý leče nedaleko od Drslavic. Kdybyste ráčil povolení dáti, aby se zbili, zjednal bych tenato zvířecí. Roztrhnou-li se různo, zadáví je vlci a přejdou-li do cizích lesů, jiní je ztepou. “ 

Více informací o Vlkovi si můžete přečíst ZDE

Ilustrační foto: Vladislav Šrajbr