.22 hornet – 5,6 x 36 R

Tato ráže se používá v těchto zbraních:

• ZKW 465 Hornet (Ka),
• FOX a FOX (obr. 1) model 2 (Ka),
• ČZ 527 Lux, FS, Carbine, American (Ka),
• ZK 99.12 (Ka - JvZ),
• ZBK 110.7 Standard, Lux (Ka - JvZ),
• ZH 307 .22 Hornet / 12 (KBK).

Střelivo

Blanické strojírny, n. p., Vlašim, ČSSR, vyráběly náboje s dvěma druhy střely:

• střela č. 905 – poloplášť (MH),
• střela č. 38 - celoplášť (C).

Váha obou střel je stejná 2,9 g. Délka střely 905 je 13,7 mm, a 38 je 14,1 mm. Maximální průměr střely je 5,70 mm. Délka náboje 43,76 mm a váha 7,5 g u obou střel stejná (tab. 1).

Nábojnice je kónická, lahvovitá, okrajová s drážkou a středovým zápalem.

Prach SM-H. Střední maximální tlak skupiny spotřebních nábojů Pmax je 280 MPa, jednotlivý maximální tlak spotřebních nábojů 1,15 Pmax je 322 MPa. Střední maximální tlak skupiny zkušebních nábojů 1,3 Pmax je 364 MPa. Počáteční rychlost střely V0 je 715m / s. Úsťová energie E0 je         76 kpm /746 J. Největší vodorovný dostřel je 3100 m. Optimální nástřelná vzdálenost je 135 m.

Balistické hodnoty náboje .22 Hornet - 5,6 × 36 R jsou v tab. 1 až 4.

Sellier & Bellot, a. s., Vlašim, ČR, vyrábí náboje s dvěma druhy střel (obr. 2):

• náboj se střelou č. 2901 (38) – celoplášť FMJ (C),
• náboj se střelou č. 2911 (905) – poloplášť SP (MH).

Obr. 1. Značení dna nábojnice, střela č. 2901 FMJ, náboj se střelou č. 2911 SP kalibru .22 Hornet - 5,6 x 36 R

Váha obou střel je stejná 2,9 g. Délka náboje 43,7 mm a váha náboje 7,5 g je u obou střel stejná. Počáteční rychlost obou střel V0 je 715 m/s a úsťová energie E0 741 J. Optimální nástřelná vzdálenost (ONV) 126 m (tab. 2). Balistické hodnoty při nástřelné vzdálenosti (NV) 100 m jsou v tab. 3.

Uplatněni ráže .22 Hornet v myslivecké praxi

Už doslovný překlad Hornet (ZKW 465) – sršeň naznačuje, že jde o zbraň malého kalibru a váhy, ale s výkonem kulovnice. Spojuje v sobě vlastnosti dvou kategorií loveckých zbraní, lehkost kulovničky a razanci kulovnice.

• Důrazně upozorňujeme, že při potlačeni napínáčku (zadního jazýčku spouště) směrem dopředu k mušce, dojde k spuštění bicího mechanismu, tedy k nežádoucímu výstřelu! Hlaveň má při nošení na rameni snahu klesnout do vodorovné polohy a musí se soustavně nadzvedat.

Název FOX (i mod. 2) – v překladu liška se účelem použití nevztahuje pouze na tento druh zvěře. Zbraň se výborně nosí, nesklouzává do vodorovné polohy. Protože však délka nábojnice je menši jak 40 mm, nelze s tímto nábojem, podle zákona o myslivosti, střílet srnčí zvěř. Kuriozitou je, že zbraň této ráže nelze používat ani při sportovní nebo myslivecké závodní střelbě na střelnicích (kulový trojboj, malorážkový trojboj, běžící terče lišky a divočáka), ani jako malorážka, ale ani jako kulovnice.

Protože jde o velmi přesnou kulovničku, téměř bez zpětného rázu, hodí se zejména na

• odstřel velké trofejové zvěře pernaté (drop, tetřívek, hlušec, jeřábek)
• tak také na lov šelem (vlk, rys, divoká kočka, jezevec, liška)
• ostatní menší škodlivé zvěře pernaté i srstnaté.

Je vyloženě sezonní kulovničkou pro jarní období lovu trofejové zvěře pernaté a výbornou zbraní pro ochranný personál – lesní a mysliveckou stráž (na toulavé kočky, psy a krkavcovité).

• Oblíbená je u žen. Její nákup ovšem nemůžeme doporučit, přestože byla zařazena mezi standardní ráže a její výroba pokračuje. Byla nahrazena kulovnicí .222 Remington FOX, s ještě větším výkonem a nevztahují se na ni žádná omezení.

Vzhledem k tomuto kuriosnímu postavení ráže .22 Hornet u nás uvádím některé světové výrobce zbraní této ráže: Anschutz Ka; Blasser ZKa – JvZ, KBK 20/70, 20/76, 16/70, 12/70/.22 Hornet; Eduard Kettner KBK 20/76/.22 Hornet; Heym KBK 20/70, 20/76, 16/70, 12/70/.22 Hornet; Merkel aus Suhl DK .22 Hornet/.222 Rem.; Merkel Simson KBK 20/76/.22 Hornet; Pritz Systems KBK .22 Hornet/24; Prezisionwaffen Field Kirch DK .22 Hornet/.22 Hornet; Rhoner Schonceitwaffen Ka; Sabatti ZKa, KBK 20/76/.22 Hornet; Sako Ka; Savage KBK 20/70 a 20/76/.22 Hornet; Sauer KBK 20/70, 20/76, 16/70, 12/70, 12/76/.22 Hornet a KK .22 Hornet nahoře a od 5,6 x 50 R Mag. až po .300 Winchester Magnum dole; Winchester Ka; Weihrauch Ka; střeliva: Dynamit Nobel RWS, Geco, Hirtenberger, MEN, Norma, PMP, Sako, Sierra, Winchester.

Jejich balistické hodnoty uvádíme v tabulce 4.

Myslím si, že zásada, kterou se řídíme spolu s přítelem Ing. Vojtěchem Křižanem, a kterou on vyslovil jako první, že střela má mít ve vzdálenosti na kterou střílíme dopadovou energii minimálně takovou, aby se rovnala hmotnosti zvěře, je v praxi přijatelná a potvrzena.

Dle našeho mínění tato myšlenka plně odpovídá novému, modernímu pojetí zákona o myslivosti a lovu zvěře. Praxe totiž potvrzuje, že zákonné omezení jen podle délky nábojnice, nebo jen podle dopadové energie je přežité. Pravě praxe si vyžaduje spojení těchto dvou veličin s třetí a tou je vzdálenost střelby, ve které se zvěř v době výstřelu nachází.

• Navrhujeme toto nové znění zákona: zakazuje se lovit spárkatou zvěř kulovnici, u které je nábojnice kratší než 35 mm, a u které je dopadová energie střely ve vzdálenosti na kterou střílíme menší, jako hmotnost zvěře.

Vycházíme z dělení kulových zbraní na malorážky a kulovnice (kulovničky). Pod tlakem citace zákona (40 mm minimální délky kulové nábojnice), jsme s Ing. Křižanem už v roce 1977 (v seriálu Zbraně a střelivo, PaR 9/1977, str. 10, 11), použili výraz kulovnička pro ráži 5,6 x 36 R, tedy Hornet.

Délka nábojnice vyřadila tuto ráži z lovu srnčí zvěře ale i z myslivecké závodní činnosti, přičemž se .22 Hornet nesmí používat ani jako malorážka ani jako kulovnice.

Dovolíme si tvrdit, že praxe potvrdila použitelnost této ráže i na srnčí zvěř. Naše navrhovaná úprava potvrzuje použitelnost ráže .22 Hornet i na mláďata spárkaté zvěře podle jejich hmotnosti a vzdálenosti střelby, se zřetelem na dopadovou energii střely (E 100 = 370 J a E 200 = 186 J). Pro tuto ráži není problém ani statný 25 kilogramový srnec na vzdálenost 100 m, protože E 100 = 38 kpm, neboli 370 J, takže je tu rezerva ještě 13 kg a praxe to jednoznačně potvrdila.

Mnoho majitelů používalo, a jsme přesvědčeni, že i používá .22 Hornet na odstřel srnčí a i další spárkaté zvěře i přesto je to zákonem zakázáno. Myslivečtí hospodáři v těchto případech „přihmuřují“ obě oči. Praxe totiž potvrzuje neopodstatněnost tvrdosti zákona.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.