Tato ráže je použita v těchto zbraních:

• ZKK 600 (obr. 2), (K)
• ČZ 550 (obr. 1) Standard, Lux, FS, American, Scandinavia, Battue, Batue FS (K) 
• BRNO 98.3 (K).

Obr. 1. Detail zavřeného závěru kulovnice ČZ 550 

Střelivo: Blanické strojírny, n. p., Vlašim, ČSSR, vyráběl náboj se třemi druhy střel:

• střela č. 66 typ MH (poloplášťová s měkkým hrotem),
• střela č. 942 typ MHP (poloplášťová s měkkým hrotem a prosekávací hranou na stěně pláště),
• střela č. 126 typ DHK (tříštivá střela, s dutinou v přední části, která je zakryta kuklou). Maximální průměr střely je 7,25 mm. Tvar nábojnice je lahvovitý. Náboj bezokrajový se středovým zápalem. Prach Sm-2. Střední maximální tlak spotřebních nábojů Pmax je 360 MPa, jednotlivý maximální tlak spotřebních nábojů 1,15 Pmax je 414 MPa. Střední maximální tlak skupiny zkušebních nábojů 1,3 Pmax je 468 MPa. Počáteční rychlost střely č. 66 V0 856m/s a úsťová energie E0 je 336 kpm/3296 J, střela č. 942 V0 770m/s a E0 338 kpm/3316 J, střela č. 126 V0 804 m/s a E0 336kpm/3296 J (tab. 22).

Obr. 2. Kulovnice ZKK 600 (střední závěrový systém) s ruční rytinou

Balistické hodnoty náboje 7 x 64 jsou v tab. 22 – 24.

Sellier & Bellot, a. s., Vlašim, ČR, vyrábí náboj s pěti druhy střel (obr. 3 a 4):

• střela č. 2955 celoplášťová FMJ. Váha střely 9,0 g a náboje 23,4 g. Délka náboje 84,0 mm. Počáteční rychlost V0 845 m/s a úsťová energie E0 3213 J. Optimální nástřelná vzdálenost (ONV) 172 m (tab. 23). Balistické hodnoty pro nástřelnou vzdálenost (NV) 100 m (tab. 24).
• střela č. 2931 (66) poloplášťová SP (MH). Váha střely 9,0 g a náboje 23,0 g. Délka náboje 81,5 mm. Počáteční rychlost V0 856 m/s a úsťová energie E0 3297 J. Optimální nástřelná vzdálenost (ONV) 167 m (tab. 23) Balistické hodnoty pro nástřelnou vzdálenost (NV) 100 m (tab. 24)
• střela č. 2932 (942) poloplášťová s prosekávací hranou SPCE (MHP). Váha střely 11,2 g a náboje 25,7 g. Délka náboje 82,5 mm. Počáteční rychlost V0 770 m/s, úsťová energie E0 3320 J. Optimální nástřelná vzdálenost 155 m (tab. 23). Balistické hodnoty pro NV 100 m (tab. 24).
• střela č. 2981 (126) tříštivá krytá HPC (DHK). Váha střely 10,2 g a náboje 25,3 g. Délka náboje 83,6 mm. Počáteční rychlost V0 804 m/s, úsťová energie E0 3297 J. Optimální nástřelná vzdálenost 164 m (tab. 23). Balistické hodnoty pro NV 100 m (tab. 24).
• střela SIERRA GameKing č. 1940 poloplášťová SBT. Váha střely 11,35 g a náboje 25,9 g. Délka náboje 84 mm. Počáteční rychlost V0 769 m/s, úsťová energie E0 3356 J (tab. 23). Optimální nástřelná vzdálenost (ONV) 160 m. Balistické hodnoty pro NV 100 m (tab. 24).

Obr. 3. Značení na dně nábojnice, střela č. 2955 FMJ, náboj 7 x 64 se střelou č. 2931 SP a střely č. 2932 SPCE a 2981 HPC

Obr. 4. Náboj 7 x 64 se střelou GameKing Sierra číslo 1940 SBT

Uplatnění v lovecké praxi

Je to velmi razantní kulovnice střední ráže a velkého výkonu. Ráže 7 x 64 patří do standardní řady a její výroba bude pokračovat. Je to ráže, o které většina myslivců mluví pochvalně, zejména o jejích balistických vlastnostech a výkonu. Patří do skupiny výkonných kulovnic, určených pro vysoké požadavky lovu zvěře v našich podmínkách. Je vhodnou zbraní pro myslivce, který dokáže využít její možnosti střelby na velké vzdálenosti, protože smrtící účinek této ráže není omezen hranicí 200 m.

Výborně se osvědčuje v revírech s výskytem spárkaté a černé zvěře, kde je plánovaný veliký odstřel a přitom konfigurace terénu nutí myslivce střílet na velké vzdálenosti. Nejvýhodnější nástřelná vzdálenost s mechanickými mířidly je 100 m. Pro plochou dráhu střely doporučujeme nastřelit s puškovým dalekohledem a střelou č. 66 na vzdálenost 200 m. V praxi to znamená, že při použití náboje se střelou č. 942 je zbraň nastřelená asi na 100 m a při použití náboje se střelou č. 126 na 150 až 170 m, tedy není nutno zbraň při použití různých druhů znovu nastřelovat. Při takovém nastřelení zbraně není třeba s puškovým dalekohledem provádět žádné korekce zamíření, ale střílet přesně.

Přestože zbraně a střelivo této ráže mají vynikající vlastnosti, nesmí nás překvapit, že v některých případech zvěř i po zásahu na komoru „odskočí“ a máme dojem, že nebyla zasažena, protože zřetelne nebo vůbec neznačí tak, jako jsme zvyklí u ráže 7 x 57. Některé autory to svedlo k názoru, že zvěř zpravidla po zásahu kulovnicí 7 x 64 odchází, což však vůbec není pravidlem. Vždy, když jsme přesvědčeni o správně odpáleném výstřelu a zvěř odskočila, nebo odešla, musíme k dohledávání použít i lovecky upotřebitelného psa. Toto pravidlo by se mělo dodržovat i když máme pochybnosti o správném výstřelu, přičemž rozhodujícím ukazatelem je důsledná prohlídka místa nástřelu.

K takovým případům odcházení zvěře dochází zejména při střelbě na větší vzdálenosti (nad 200 m), kdy střela ztrácí vlastnost šokujícího účinku a zvěří svým přebytkem hmotné setrvačnosti doslova proletí. Účinek je potom takový, jako bychom zvěř probodly kopím malého průměru. Při takovém i když smrtelném zranění, pokud nebyly zasaženy životně důležité orgány, smrt nenastává ihned a zvěř odchází nebo odskakuje i několik stovek metrů.

Tak se mnohdy stává, že myslivec pod dojmem chybného výstřelu nesplní základní povinnost dohledávky a zvěř zahyne bez náležitého zpracování, čímž vznikají naší myslivosti velké ekonomické škody.

Proto není myslivecké střílet na velké vzdálenosti. Může si to dovolit zkušený střelec s mnohaletými praktickými zkušenostmi.

Z vlastní praxe můžu uvést konkrétní příklad. Líčili jsme s Juliem Žiačikom (výborným mysliveckým závodníkem v kulovém trojboji a zejména mysliveckém desetiboji) poblíž Žiliny na srnce. Nabídl se, že mně navede na srnce s jedním parůžkem, což jsem okamžitě přijal, abych získal neobvyklou trofej. Upozornil mně však, že budu muset střílet na vzdálenost více jak 200 m, protože se mu ho dosud nepodařilo blíže uvidět. Přesně tak k tomu došlo. Julo ho uviděl na horizontu na dobrých 220 metrů a začal hledat místo, kde bych mohl zalehnout a bezpečně vystřelit. Zatím jsem vystřelil ve stoje z volné ruky bez opory a v puškovém dalekohledu se mi zopakoval mnohokráte viděný jev okamžiku výstřelu. Srnec bez náznaku značení zásahu a bez změny směru se rozběhl ve směru postoje dopředu a asi po 50 metrech padl. Střílel jsem na „blat“ z levé strany. Přítel, který byl při hledání místa obrácen směrem ke mně, se okamžitě otočil, aby viděl co provede srnec. Když viděl, že srnec utíká pryč, vyčítal mně, proč jsem nezalehl, že bych zřejmě nechybil.

Byl překvapený mým konstatováním, že to byla, řečeno závodnicky „desítka jako vyšitá”, a že srnec nebude daleko. Tak tomu i bylo. Srnec byl prostřelený a celá dráha až do padnutí byla na obě strany těla téměř na půl metra postříkaná barvou. Kromě raritní trofeje, která se nakonec ukázala jako obojkmenová bez výsad, ale v přesném zákrytu za sebou v pohledu zepředu, jsem získal i obdiv zkušeného desetibojaře nad jistotou výstřelu.

Malé „krokování“ paroží při pohledu z boku částečně kryly uši, což na velkou vzdálenost působilo dojem jednokmenového (obr. 5).

Obr. 5. Můj "jednoparůžkový" srnec zepředu a z boku

Stejně jako u předcházející zbraně (7 x 57) nedoporučujeme používat pro odstřel srnčí zvěře do 100 metrů střelu č. 66 (9 g) pro ničivý účinek. Na tuto vzdálenost se lépe osvědčila střela č. 126, která je dostatečně účinná (i když působí jako celoplášťová) a zvěř zhasíná v ohni s minimálním poškozením zvěřiny. Taktéž vhodnější na tuto zvěř a vzdálenost je střela č. 942. Střelu č. 66 doporučujeme pro odstřel i těžkých kusů zvěře do 200 m Potom její účinnost klesá a uplatní se střela 126. Střelu 942 můžeme pokládat za univerzální pro odstřel veškeré spárkaté a černé zvěře.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.