Kulobroková (kombinovaná) zbraň má hlavňový svazek seskupený minimálně z jedné kulové a jedné brokové hlavně vedle sebe (kulobrokovnice) nebo nad sebou (kulobroková kozlice).

V seskupení jsou nejvíce čtyři hlavně v různých kombinacích – kulové (kulovničkové), brokové a malorážkové.

Kombinované zbraně mají mnoho výhod, ale i nevýhod. Výhodně se používají tam, kde je současná možnost odstřelu různých druhů zvěře (spárkatá zvěř, šelmy, drobná – pernatá i srstnatá).

V našem seriálu se budeme podrobněji věnovat jednotlivým kulobrokovým kozlicím v následujícím pořadí:

• Kulobrokové kozlice Brno ZH 100, 200 a 300 a Brno ZH 300 - 304, 305, 306, 307, 308, 309, 324
• Kulobroková kozlica Brno Super 572 a Brno 502
• Kulobrokové kozlice ČZ 584 Mod. 2 a Mod. 3, ČZ 586 MOD. 2 a Mod. 3, ČZ 584 Mod. 4 a Kulobrokové kozlice BRETTON

V současnosti jsou kulobrokové zbraně nejčastěji vyráběny jako kulobrokové kozlice v různých kombinacích ráží, podle účelu použití. Brokové hlavně se vyrábějí nejčastěji v ráži 12 a 16, zřídka v ráži 20.

Ráže kulové hlavně závisí na druhu zvěře, která se má ulovit (úvodní obrázek).

Upozorňuji, že při výběru jednotlivých druhů nábojů je nutné dbát pokynů výrobce. Náboje mohou být laborovány několika druhy střel s odlišnou váhou.

Z toho pak plynou různé balistické vlastnosti, a tím i ranivost střely. Všechny náboje používané do československých, českých a slovenských kulových a kulobrokových zbraní, patři do skupiny takzvaných standardních nábojů. Jsou uznávány v zahraničí, proto by neměl být problém zajistit si je pro běžnou potřebu.

Výhody a nevýhody kulobrokové kozlice

Jak jsem se již zmínil, kulobrokové kozlice mají i některé nevýhody. Jednou z nich je například změna umístěni zásahů při stejném zamíření při odpálení více výstřelů v krátkém časovém sledu.

Svým charakterem spojuje kulobroková kozlice vlastnosti kulovnice a brokovnice, což naznačuje samotný název, ale ani jednu z těchto zbraní nenahrazuje. Není tu možnost střílet „dublet“ jako při použití brokovnice, ani „opakovat“ při nepřesném výstřelu. Proto je třeba používat kulobrokové kozlice velmi obezřetně, střílet na zvěř dokonale vypozorovanou, abychom maximálně vyloučili možnost chybného zásahu.

Kulobroková kozlice je zpravidla těžší než kulovnice nebo brokovnice, což se sice kladně projeví při samotné střelbě, ale negativně působí při delším pohybu po revíru.

Vlastní konstrukce zbraně, závěrového, bicího a pojistného mechanismu tvoři charakteristické vlastnosti zbraně, podle kterých se posuzuje kvalita a spolehlivost jednotlivých typů kulobrokových zbraní.

Ráže kulobrokových kozlic

Evropští výrobci kombinovaných kulobrokových zbraní (kozlic), jako např. Krieghof, Kartner, Ferlach, Suhl, Heym a výrobci v ČSSR používali ve svých výrobcích především tyto ráže: 5,6 x 52 R; 6,5 x 57 R; 7 x 57 R; 7 x 65 R; 8 x 57 JRS; 9,3 x 74 R; .222 Rem.; .243 a .270 Winch. a .30-06 Springfield.

Každá z těchto ráží má svoje speciální použití. Vhodný kalibr je proto třeba volit obezřetně, podle mysliveckých pravidel lovu zvěře a podle možností získat potřebný druh nábojů, což platí zejména v našich podmínkách.

Českoslovenští výrobci kulobrokových zbraní používali ráže 5,6 x 52 R (ZH 305, ČZ 584, 586, 588); 6,5 x 57R (ČZ 584, 586, 588); 7 x 57 R (Brno Super 572.6, ZH 304, 324, ČZ 584, 586, 588); 7 x 65 R (Brno Super 572.5, 574.5, ČZ 584, 586, 588).

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Krivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.