Popsané zbraně (ráže) můžeme podle výkonu rozdělit do třech skupin:

• 1. skupina – lehké: .22 Hornet, .222 Remington, .222 Remington Magnum, .223 Remington a 5,6 x 52 R. Tyto ráže jsou vhodné k odstřelu trofejových šelem, velké trofejové pernaté a slabší spárkaté zvěře do 100 kg, kromě kalibru .22 Hornet.
• 2. skupina – střední: .243 Winchester, 6,5 x 57, 6,5 x 57 R, 7 x 57, a 7 x 57 R. Pro odstřel všech druhů naší zvěře. Pro odstřel těžší a vitálnější zvěře na delší vzdálenosti používáme s jistým omezením, (zejména se zřetelem na energii).
• 3. skupina – silné: 7 x 64, 7 x 65 R, .270 Winchester, .308 Winchester, .30-06 Springfield, 8 x 57 R a 8 x 64 S. Pro odstřel nejtěžších kusů zvěře, která se u nás vyskytuje.

Při střelbě z kterékoliv zbraně (ráže) musíme pamatovat na její charakteristické vlastnosti a podle toho zvěř střílet. Pokud musíme na těžkou zvěř použit zbraň lehké ráže, tedy na tuto zvěř nepřiměřenou, přičemž vzdálenost nepřesáhne 150 m, je nutné umístit zásah přesně.

Musíme se vyhnout tvrdým partiím – lopatce. Umístíme tedy zásah za lopatku se snahou o zasažení jater nebo ledvin. Po takovém zásahu zpravidla zvěř neodchází daleko a hyne v průměru za 20 až 30 minut. Kdybychom však stříleli na lopatku, i když je zvěř k nám obracena bokem, můžeme dopředu počítat s neúspěšnou dohledávkou, i když zvěř s největší pravděpodobností uhyne. Když při extremně rychlých střelách a střelbě pod šikmým úhlem narazí střela na tvrdou překážku (kost, lopatka), deformuje se, mění směr, případně se rozloží a nemusí způsobit smrtelné zranění. Jsou známé též případy, že střela opustí tělo zvěře na straně vniku!

Zvěř sice upadne pod vlivem šoku a částečného poranění, ale může procitnout a potom obyčejně uniká velmi daleko.

V případě použití velkých ráži nejsou tyto problémy tak markantní. Jsou však jiné nevýhody, jako silný zpětný raz, horši balistika střely, znehodnoceni zvěřiny a dražší střelivo.

Z mysliveckého hlediska doporučujeme na odstřel různých druhů zvěře tyto nejosvědčenější ráže

• tetřev hlušec a tetřivek – .22 Hornet s celopašťovou střelou, (.222 Remington a 5,6 x 52 R i s použitim celopašťove střely trofej značně poškodi – trhaji).

• srnči zvěř – 5,6 x 52 R a .222 Remington s poloplašťovou střelou.

• černá zvěř (těžke kusy) – 8 x 64 S, 8 x 57 S, .308 Winchester, .270 Winchester, 7 x 64, .30-06 Springfield, 6,5 x 57.
• jelení zvěř – 7 x 64, .270 Winchester, 6,5 x 57, .308 Winchester, 7 x 57, .243 Winchester, .30-06 Springfield.
• liška – .22 Hornet, 5,6 x 52 R celopašťova střela, (.222 Remington trha i celopašť).
• medvěd – všechny kulovnice kromě lehkych. Střili se na kratke vzdalenosti do 50 m.

Pro běžnou orientaci se můžeme řidit následující zásadou, která se v praxi osvědčila:

• použít zbraň s ráží, u které dopadová energie v dané vzdálenosti, v které se zvěř nachází se rovná nebo je větší než odhadnutá hmotnost střílené zvěře. Např.: 100 kg kus zvěře na 100 m – E100 minimalně 100 kgm (kpm) nebo 1000 J a více.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.