O výběru puškových dalekohledů se můžete více dočíst zde. Dnes si podíváme na jejich nevýhody.

Nevýhodou některých puškových dalekohledů je jejich hliníkový tubus. Lehce se deformuje (axiálně ohýbá) a mění nastřelení. Nejvíce se to projevuje u kozlic, kde přečnívající část tvoří velkou páku.

Jakmile zbraň zdvíháme právě za tuto část puškového dalekohledu, téměř pravidelně se ohne.

Nastřelení je potom třeba provádět ohýbáním opačným směrem, protože rektifikační šrouby mnohdy nestačí vyrovnat způsobenou odchylku, kterou prostým okem ani nemusíme postřehnout.

Hodně méně zkušených myslivců inklinuje k vyšším hodnotám zvětšení, i variabilním, což je velmi zrádné, zvláště když nemůžeme střílet s oporou. Chvění rukou, zbraně a někdy i pohyb posedu při silnějším větru je pak velkou překážkou při střelbě. Někdy ji i znemožní.

Při velkém zvětšení se nám odchylky v zamíření projeví ve větším rozsahu. Puškový dalekohled i se zamiřovací osnovou nám kmitá po cíli, znervózňuje střelce a způsobuje nejistotu v zamíření.

Nevhodný na pohybující se zvěř

Při střelbě na pohybující se zvěř je úplně nevhodný. Je vhodný na střelbu z posedu. Jeho zvětšení ovšem svádí ke střelbě na velké vzdálenosti, kde už balistické vlastností zbraní jsou nedostačující. Jsou to dalekohledy zvětšující více než 6-krát. Některé dalekohledy mají oválně zvětšené zorné pole ve tvaru televizní obrazovky.

Stabilní zvětšení od jednonásobného do čtyřnásobného je vhodnější pro střelbu na pohybující se zvěř. U variabilního zvětšení puškových dalekohledů to platí dvojnásobně. Při střelbě na pohybující se zvěř proto využíváme minimální hodnoty variabilního zvětšení.

• V našich podmínkách se pro každodenní použití osvědčil puškový dalekohled se zvětšením 4-krát.

Můžeme ho použit i na pohybující se zvěř. Jeho zvětšení je optimální k výkonu standardních zbraní a z mysliveckého hlediska s ním lépe odhadneme vzdálenost zvěře na kterou chceme střílet.

Na zbraně, např. 6,5 x 57, .243 Winchester, .222 a .223 Remington, které mají dobré balistické vlastnosti (malá klesavost střely) doporučujeme montovat puškový dalekohled se šestnásobným zvětšením.

I zde platí zásada pevné podpěry a schopnost odhadu vzdálenosti s důrazem na poměr výkonu zbraně a vitality zvěře, na kterou střílíme.

Puškové dalekohledy s menším než čtyřnásobným zvětšením se hodí jen na zbraně se slabším výkonem (malorážky). Už na kulovničku .22 Hornet patří puškový dalekohled se čtvernásobným zvětšením, protože se používá pro odstřel cenné trofejové pernaté zvěře za snížené viditelnosti.

Z vlastní zkušenosti upozorňuji na důležitost rozhodnutí pro určitý druh zamiřovací osnovy (obr. 1) v puškovém dalekohledu, i když mnozí tomu nepřikládají žádný význam. Více sezón jsem střílel s různými zbraněmi a různými puškovými dalekohledy. Na malorážce .22 LR s Norconii 3 - 7 x 20.

Na kulovnicích 7 x 57 a .222 Remington s Zielverem 4 x 30,5 a na kulovnicích .223 Remington a .243 Winchester se Zielverem 6 x 30,5. Shodou okolnosti všechny uvedené puškové dalekohledy měli stejnou zamiřovací osnovu.

Obr.1: Některé druhy zamiřovacích osnov puškových dalekohledů

Byla to klasická osnova v kruhu se spodní svislou tenčí čarou ve středu a zašpičatělým hrotem a dvěma rovněž tlustými bočními protilehlými čarami, ukončenými tupě.

Za celou dobu střílení jsem nabyl velkou jistotu v míření na pevné i pohyblivé cíle. Mohu konstatovat, že tam kde se nacházela špička hrotu zamiřovací osnovy, byl v 99 % zásah. Stejnou zamiřovací osnovu v puškovém dalekohledu 6 x 42 Zeiss a 8 x 56 Swarovski, ale s kruhovým tvarem zorného pole jsem měl na kulovnici .300 Winchester Magnum.

Při koupi kulovnice 7 x 64 byl již namontovaný puškový dalekohled Tasco 3 – 9 x 40 s odlišným typem zamiřovací osnovy, označené jako 30/30. V první řadě byl rozdíl v zorném poli, které mělo tvar televizní obrazovky a osnovu tvořil tenký kříž s pravouhlými výseky.

Téměř rok jsem si na něj nemohl zvyknout a chybil jsem snad i to co chybit nešlo. Prvního srnce s novým „nádobíčkem“ jsem chybil na necelých 30 kroků a přitom bych jsem ho určitě trefil kdybych po něm hodil celou zbraň. Věřím, že přítel, který mně tehdy na východním Slovensku doprovázel se při čteni těchto řádků pousměje, ale tehdy nekřesťansky zahřešil.

Nyní se usmívám i já, protože s tímto dalekohledem už střílím více než 20 let a chybné zásahy, kromě prvního roku, mohu spočítat na prstech jedné ruky. Pro úplnost dodávám že na kulobroku 7 x 65 R mám namontovaný puškový dalekohled 3 – 9 x 40 MicroDot se zamiřovací osnovu tvaru nitkového kříže, která má ve svém středu svítící červenou tečku.

Tím chci zdůraznit, že pokud si myslivec nezvykl na určitý druh zamiřovací osnovy tak, že mu - a to doslova - „vešla do krve“, potom by neměl mít problémy adaptovat se na další. V každém případě po několikaletém používání jednoho typu osnovy, musí být opatrný při volbě nového typu, který by měl byt alespoň trochu podobný předcházejícímu, jinak bude mít problémy.

U některých puškových dalekohledů je zamiřovací osnova vytvořena v takovém měřítku, aby se z ní dala přibližně určit vzdálenost ve které se zvěř nachází. Vychází se přitom z průměrné délky těla srnčí zvěře t. j. 70 cm (nebo výšky trupu 50 cm - Meopta) a jelení zvěře - 140 cm.

Tedy, pokud se srna na obrázku dotýká zadkem a hrudí vnitřních hran vodorovných čar zamiřovací osnovy č. 1 nebo č. 4, nachází se přibližně ve vzdálenosti 100 m od střelce. Jelen ve stejné pozici ve vzdálenosti asi 50 m. Jelen ve stejném postavení, ale v osnově č. 4a a č. 8 bude vzdálen asi 100, protože tyto osnovy jsou vyrobeny v dvojnásobném měřítku (70 cm x 2 = 140 cm).

Srnec, kterého přesně zakryjeme střední svislou čarou zamiřovací osnovy s hrotem uprostřed, se nachází ve vzdálenosti asi 350 m od nás.

Další polohy a vzdálenosti jsou na obrázku.

Obr. 2: Odhad vzdálenosti ve které se zvěř nachází za zamiřovací osnovy

Například zamiřovací osnovy č. 1 a 4 jsou vyrobeny pro průměrnou délku těla dospělé srnčí zvěře t. j. 70 cm. Osnovy č. 4a a 8 jsou vyrobeny pro průměrnou délku těla jelení zvěře t. j 140 cm.

Zamiřovací osnovu 30/30 používá nejčastěji Tasco. Někdy i ve tvaru televizní obrazovky objektivu v puškových dalekohledech s variabilním zvětšením. Zamiřovací osnovu s označením A používá většinou Schmidt & Bender a s označením B Zeiss-Diavari u variabilního zvětšení!

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.