V minulém článku jsme toto téma už částečně rozebrali a dnes v něm budeme pokračovat.

Na větší vzdálenosti, pokud to není nutné (postřelený kus, nemocný a pod.), nestřílíme ani v tom případě, kdyby se nám zdál, zejména při vícenásobném zvětšení puškového dalekohledu, zásah jistý.

Přibývají zde i další faktory ovlivňující chybný výstřel, jako lom světla v čočkách, refrakce apod. Když takový výstřel riskujeme, téměř vždy přijdou nepříjemnosti typické pro každý chybený výstřel.

• Pokud budeme lovit převážně těžkou, vitálnější zvěř, orientujeme se na ráže s vysokým smrtícím účinkem.

!!! Neztotožňujme ovšem pojmy velká ráže = velký výkon, protože do 200 m mají některé menší ráže větší smrtící účinek než některé typicky těžké – velké ráže.

• Vždy je nevyhnutelné řídit se vzdáleností střelby, hmotností zvěře a prostředím.

Prostředím se v daném případě myslí složení porostového krytu (lesu i pole) se zřetelem na pohyb střely. Těžší střely jsou stabilnější než lehké.

Stabilitu příznivě ovlivňuje zvyšování rychlosti. Nesmíme ale přecházet do extrémů. Lehká a zvláště rychlá střela se snaze rozkládá a drobná fragmenty střely nemohou těžké zvěři způsobit vážné zranění pouze při zásahu životně důležitých orgánů, pokud se k nim vůbec dostanou. Proto v hustých porostech s možností nárazu střely na haluze a větve, dáme přednost silným rážím (7 mm a vice). Ani to ale není zárukou, že se střela neodkloní, nebo nerozloží na drobné části.

• Volbu ráže ovlivňuje tělesná disposice střelce. Ženy, případně střelci subtilnějších postav by neměli používat ráže nad 7 mm. Právě tady dochází k paradoxu, že tito střelci chtějí mít jistotu a proto volí silnější ráže, což je ovšem zbytečné.

Druh lovu

Posledním z uváděných činitelů je druh lovu. Například z hlediska myslivce i dalších zúčastněných by bylo kromě jiného velkým psychickým zatížením používat kulobrok na kruhovém honu. Pro myslivce z povolání naopak doporučujeme kulobrokovou kozlici, protože při denním výkonu služby se může setkat s různými druhy zvěře. Pak je už marná lítost.

V tomto případě ráže už není rozhodující. V případě loveckého hosta, který téměř vždy tíhne k určitému druhu trofejové zvěře, je většinou volena kulovnice, i když to nepovažujeme za rozhodující. Doporučujeme ráži 7 mm. Zde je potřeba poznamenat, že názory myslivců na rozdílnost kulovnic a kombinovaných zbraní v neprospěch kombinovaných zbraní, pokud jde o výkon, jsou neopodstatněné.

• Nutno pamatovat, že při stejném zamíření a odpálení více ran v rychlém časovém sledu u kombinované zbraně se střední bod zásahu mění a to v závislosti na umístění kulové hlavně. Pokud je kulová hlaveň umístěna pod brokovou hlavní (například Brno 500), třetí a další vystřely se odchylují směrem nahoru.
• Pokud je kulová hlaveň umístěna nad brokovou hlavní (například ZH), vykazují další vystřely odchylku směrem dolů. Tuto skutečnost zapříčiňuje nerovnoměrné ohřívání demibloku při střelbě.

U kozlic ZH se to tolik neprojevuje, protože kulová hlaveň má na sobě připájenu objemnou horní plošinu, která absorbuje část tepelné energie vznikající při výstřelu.

Volba ráže

Při volbě ráže je vhodné si též ujasnit, zda uvažovaná ráže je ve skupině standardních nebo nestandardních nábojů, do kterých výrobce Blanické strojírny, n. p., Vlašim, ČSSR, řadil tyto náboje:

Od září 2002 začal Sellier & Bellot a. s., Vlašim, ČR, vyrábět některé kulové náboje s novou střelou Sierra GameKingR – Spitzer Boat Tail (SBT) v těchto rážích: 6,5 x 55 SE; 7 x 57; 7 x 57 R; 7 x 64; 7 x 65 R; .308 Winchester; .30-06 Springfield a 8 x 57 JS.

Poloplášťové střely Sierra GameKingR se zúženou zadní částí jsou konstruované pro lov zvěře na větší vzdálenosti, v kterých má jejich přesnost a účinek rozhodující vliv na výsledek střelby.

Nejnovějším druhem jsou kulové náboje s homogenní střelou Barnes XLC, které vyrábí Sellier & Bellot, a. s., Vlašim, ČR, v těchto rážích: 6,5 x 55 SE; .270 Winchester; 7 x 57 R; 7 x 64; 7 x 65 R; .308 Winchester (kap. 17, obr. 1, tab. 1); .30-06 Springfield; .300 Winchester Magnum; 8 x 57 JS a 9,3 x 62 (kap. 17, obr. 2, tab. 2).

Ostatní ráže jsou zastaralé, což znamená, že se vyrábějí jenom příležitostně nebo se nevyrábějí vůbec.

Zbraně s takovou ráží proto nejsou vhodné pro stálé používání.

Zveřejněný text je obsažen v publikaci Tomáš Křivjanský: Myslivecké střelectví, kterou vydalo vydavatelství EPOS (www.epos.sk) v tištěné podobě.